Metodický dopis

Kdysi mi Rudla do komentáře k článku Vypráno napsal:

Ahoj, s oblibou čtu tvůj blog, ale v poslední době mi trošku chybí články, ktere nejsou jen srandicky, jako třeba ten o přípravě po tvym triumfu ve Zlíně. Zajímalo by mě, jak se teď připravuješ, kolik mapových treninků běhaš tydne atd.? Neplanujes nejaky metodicky dopis o svem treninku? diky Rudla

Abych Rudlovi a jemu podobným alespoň trochu vyhověl, pokusím se shrnout, jak jsem natrénoval na maratón. Ideální trénink to rozhodně nebyl, ale třeba to někomu poslouží jako inspirace nebo dobrej vtip.

Vycházel jsem z plánu Honzy Kervitcera, ten mi ho napsal v podstatě na míru podle mých běhacích možností (průběžné měsíční plány Kerteamu jsou zde).

15 – 8 týdnů do maratónu
-letní různorodé poběhání, cca 600km/2 měsíce

7 – 5 týdnů do maratónu
-prasečí mor, 11 dní vůbec nic nedělám, poslední 3 dny klušu

4 týdny do maratónu
-oprašuji „dvoukilák“ v Krčáku, kde jsem naposled běhal se Zdendulou asi před deseti lety
-zařazuji klasický asfalt - cyklostezka podél Vltavy a klasický lauf - TDJM podél Botiče


3 týdny do maratónu
-volnější týden, přípravu si zpestřuji lampióny v Bulharsku, v terénu zapojuji jiné svaly, takže aspoň vyléčím bolení svalů natažených z asfaltu



2 týdny do maratónu
-úterý až čtvrtek celkem drsný, pátek dávám volno a v sobotu si luxusně lížu novou cyklostezku v Jičíně (chtěl jsem jít na dráhu, abych věděl přesné tempo, ale hrála se tam pralesní liga)
-v neděli vynechávám klasickou Hruštici, protože abych se nezatavil, musel bych ji bežet pomaleji a to bych buď nevydržel nebo by mě to nebavilo a navíc bych nedostal žádné kapříky


týden do maratónu
-v pondělí mám jít ještě 4 dvoukiláky, ale na to nemám sílu, tak jen klušu
-v úterý 6 km v tempu maratónu – trápím se a nechápu, jak uběhnu v sobotu 7x tolik
-středa a pátek mám ještě klusat, ale moc se mi nechce a je tma a zima a říkám si, že poslední týden se už stejně nic nenažene
-v pátek mě navíc začne bolet šlacha pod kotníkem a sotva dojdu ze zastávky domů
-prostě čím hůř před závodem, tím líp při něm...


Po 15 letech jsem opustil papírovou formu tréninkového deníku a přešel jsem si excelovský. Protože byl Radovanův repre deník na mě moc složitý a obsáhlý, vytvořil jsem si vlastní - ke stáhnutí a použití tady: treninkac-mrazak2012.zip (443kB, obsahuje 2 .xls soubory - pro PC a lite pro mobil). Tedy už existují 2 důvody proč si pořídit chytrý telefon - můj deník a chytrý mapy!

Tak co, Rudlo, stačilo?

Maraton – napodruhé to vyšlo

Maraton jsem si letos fakt chtěl zaběhnout. Na točení je míň a míň času a moje ego si chtělo do deníčku zapsat nějakej pěknej čas, dokud mi to ještě běhá. První letošní pokus nevyšel – to když jsem na BT soustředění dal vše do kvalifikačních štafet na mistrovství evropy v pivních a den nato dostal prasečí mor. Ani tentokrát jsem k tomu neměl daleko, protože se v Praze běžel BT limit (následován Žižkovským skorelaufem, Kaprem a nevím čím vším ještě – více na BTčku). Ale odolal jsem, a když se ještě den před závodem ohlásila patička, zahnal jsem ji Coxtralem a nastoupil na premiéru.

Poté, co jsem na začátku září přežil třítýdenní prasečí mor, měl jsem čtyři týdny na to, nalízat dostatek asfaltu. A to ještě poslední týden byl ladící (= nic se nedělá) a občas mě Berta nepustila. Týdenní kilometráž 100, 80 a 100 není na maraton úplně dostatečná, ale spoléhal jsem na zkušenosti z Posázavské stezky a na výhodu domácího prostředí.

Ze začátku nás běželo 6, tempo udával Brněnský démon Dan Orálek. Udával 3:30 na km, což bylo o 10 vteřin rychlejší, než jsem plánoval já. Řekl jsem si, že to zkusím vydržet do 20km a pak se uvidí – lepší než abych tady onanoval dvě a půl hodiny sám. Na 15km odpadli Vabroušek s Dražanem a za půlmaratonem to zabalil Serbessa s Minaříkem. Po 30km se mi DaO začal vzdalovat, ale mezičasy i nálada byly furt dobrý, tak jsem řezal dál. Na 23km a 33km jsem se naládoval Evervit gelem (poslední zásoby z MS) a pokud se mi na občerstvovačce podařilo proplést se lidma a nenarazit přitom na prázdnej kelímek, dal jsem si i trochu vody. Když do cíle zbývalo poslední kolo, nebyl přede mnou ani za mnou tři minuty nikdo a šlo jen o čas. Za vytrvalého povzbuzování trenéra a jeho ženy jsem v sobě nakonec ještě nějaké síly našel a doběhl za 2:29:24. V cíli jsem byl z gelů brutálně přeslazenej, jediná záchrana byla gambáčová jednička v blízké tenisové restauraci ihned po doběhu.

nová Romča - fandila, podávala gely a drandila s Berťičkou...

...zatímco já kroužil v mlze

Web závodu (ale tam snad ani nemá smysl chodit)
Výsledky
Článek na www.behy.cz
Reportáž na Kerteamu
Letošní tabulky (je to bída, takže jsem v TOP 10)

Příští týden bude ve Frankfurtu bojovat Sosák a další lidi z Kertamu - držim palce.