Tak teda další článek. Moje Skromnost nejdřív byla proti, ale protože se nic jinýho nedělo, musim s pravdou ven:
Lampiónům odzvonilo, forma jakžtakž zůstala, nezbývalo teda než si po protrápené Klasice nahonit Ego na přespolácích.
Začali jsme tradičně na Bramborách, kde nás se Sosákem přejely náplavky z východu a kde Kebule vyhrála historický finanční obnos, protože se z tohohle smogoběhu stal Peněžní závod* (aspoň něco). Pokračoval jsem (já už to tradičně psát nebudu, na všechny závody jezdím každoročně...) v Nučicích, což je ultrapříklad peněžního závodu*. Já jsem pohrál ve finiši, takže jsem utřel nudli a jel domu. Další víkend se konal XP kros v Hostivaři, který taky trochu platil za PZ* (a dokonce jsem kvůli němu vynechal přednášku z makroekonomie - snad mě to Zhaly doučí), ale sponzory to nebavilo, tak jsme vyhráli jen čepice (zn. prodám). Pokračovalo se další tejden u Hainika na oslavě (kde mě prudil Lochnes, že nic nepíšu) a kde jsem se držel zkrátka, protože mě druhý den čekala Hruštice. To je sice taky PZ*, ale pořádaj to normální lidi, má to tradici, atmosféru a pěknou trať. Sosák netradičně kroužil v Rakousku kolem jezera, tak jsem se těšil na balík peněz, ale zase přijely náplavky, tak jsem si jen o málo polepšil od loňska. Následovala Malá Kunratická, tam se vyhrával koš jídla, což taky není špatný. Udělal jsem traťák o půl minuty, takže doufám, že příští rok nepoběží Bet, aby mi to chvíli vydrželo. Pak jsme se s Romčou přesunuli na alko-keško-vejlet, taková příprava na BT pochod (kam nás stejně nevezmou). Cestu jsme si naplánovali na idos.cz, které používají mapy z Planstudia (nejlepší a nejhezčí) a kešky jsme hledali podle mobilní aplikace Smartmaps (nejlepší a nejhezčí), takže jsme všechno i bez nápovědy našli. No a včera jsem si zajel na Královodvorský čtverec (memoriál Tuningu alias Kundolapu), typický to PZ*.
*Peněžní závod
Je závod, ve kterém jde jen o peníze a podle toho to taky vypadá. Trať hnusná – rovina, asfalt, vesnicí, polem, smogem, bez omezení dopravy. Pořadatelé bez většího vztahu k běhání, většinou místní hasiči, pupkáči a zástupci sponzorů. Zato nechybí stánky s buřtama a pívem, všichni kouří a když už někdo komentuje, tak maximálně hlásí čísla (v Nučicích třeba běželi Kreisinger se Štefkem, ale nikdo je neznal). O závodě není jediná zmínka v termínovce, takže kromě pár místních a penězohoničů (Smrčka, Kamínková, Beshir s dcerou, já,...) tam nikdo nepřijede. Na vyhlášení zůstanou jen ti, co jsou na bedně, sami sobě si zatleskají, vezmou obálky, sednou do auta a zmizí.
Kdotokurvaje?
Je moje druhý jméno. Už znáte úsměvné příběhy z TV přenosu v půlmaratónu atd. Ale staly se další věci. Na Malé Kunratické byla místní TV, která mě jakožto vítěze hned po závodě zpovídala. První otázka do kamery zněla: „Gratuluji, a jak se prosím vás jmenujete?“ Vykompenzoval to oslavný článek na běhy.cz. Na Královédvorském čtverci jsem byl letos potřetí (loni jsem byl druhý), ale stejně mě při průběhu hlásili (i když jsem měl 100m náskok) jako „Číslo 23 stále vede“. Paní Petronjuková po doběhu: „Gratuluju, to je sranda, tady vás nikdo neznal.“ Ale já už jsem na to přišel – to je kvůli tomu, že mě sponzoruje firma NONAME!
Malá Kunratická:
V jedné ruce keška, v druhé džus s bezcelní andorrskou vodkou:
Hajzl na jílovském nádraží:
...detail interiéru:
Myš (v pozadí žehlící prkno od Šédi):
Článek o tom, že jsi běžecké eso mě definitivně přesvědčil, že se od takovýho kanóna nechám porazit o kolo na BT limitu. Bude pro mě čest, sdílet jeden ovál s tak slavným sportovcem. Lochnes
OdpovědětVymazat