Miřejovická smršť

Poslední červencový víkend nebylo do čeho kopnout a tak Danny vymyslel, že poběžíme půlmaratón někde u Mělníka. My jsme jeho plán obohatili i o pivní půlmaratón a nakonec jsme odjížděli z Miřejovic se čtyřmi stříbrnými a jednou bronzovou medailí, taškami, vepřovými koleny, poháry, plechoutama a dalšíma cenama.

Nejdřív se běžel klasický půlmaratón. Já jsem dostal po deseti kilometrech úpal, ale nějak jsem to dolezl a díky osobákům Dannyho a Topči jsme byli druzí v týmech. Mezitím si náš sličný doprovod (Romča a Markéta) dělal žízeň na odpoledne. Já jsem věřil ve splnění BT limitu, protože systém byl relativně podobný (pivo, 550m, pivo, 550m). Napoprvé se mi to úplně nepovedlo, protože jsem byl rychlejší než paní, co mi měla ukázat, kde je obrátka a tak jsem doběhl až někam do řiti. Napodruhé už to bylo v pořádku a v cíli jsem zaznamenal čas 4:12. Samozřejmě jsem to běžel v klackách a Pyřintu.

Při převodu na BT limit uvažuji takto:

Výhody oproti BT limitu:
-pilo se z kelímků
-bylo to jen 1097,5

Nevýhody oproti BT limitu:
-bylo vedro jak svině
-byl jsem po půlmaratónu a s úpalem (takže mi bylo na zvracení už před startem)

Srovnatelné podmínky:
-bylo to druhé a třetí pivo (ale to spíš beru jako rozcvičení, BT to taky tak dělá)
-asfalt je obecně rychlejší než tartan, ale zase obrátka dost zpomalovala
-s druhým pivem se běželo déle (550m oproti 10m), ale já jsem s ním po cesetě částečne zalil záhonky

Jak je vidět, bylo to šul nul, takže když si připočtu 1:40 za zbylou pětistovku, jsem na 5:52 a krásném A limitu. Ale mně bude stačit i uznaný C – limit, protože jsem přece v Céčku a pivní štafety už stejně nestihnu. Romča to šla za skvělých 5:36, ale to se dalo čekat – je přece z Jičína.

-černoušek nakonec za 67´

-3 lidi a 9 kolen

-ionťáky připraveny

-luxusní momentka, jak ji zachytil Danny – sledujte pozorně

-úspěšná výprava

kuk!