Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

neděle 24. dubna 2016

Příprava na WC*

*WC = world cup (pro tentokrát)

Když už jsem věděl, na co a na kdy mám trénovat, hned to šlo líp od ruky. Po dlouhé době jsem tedy zavítal na dráhu na Pošepňáku. Tam se nic nezměnilo, stále 333 metrů a kolem fotbalisti s cigárama. Ale 10x500m jsem tam nakroutil. Pokračoval jsem standardkou (je potřeba udržovat objem) a přes další úseky se dostal k přeboru Prahy ve sprintu.

Běželo se v Benátkách a trať byla celkem povedená, i když jsem čekal záludnější. První zásadní volbu jsem odhadl dobře (přes zámek), ale druhou už ne (okolo). Nechtělo se mi motat se zámkem a obíhačka vypadala lákavě a plynuleji, ale stála mě 10 sekund. V závěru jsem už jen šel Flaškovi na záda.

 pražský mistrák

Odpoledne jsme (SJC) pořádali v Železnici pro změnu přebor ve sprintu Vč. oblasti. Tratě stavěla Lenka a já jsem jí je jako hlavní rozhodčí lehce zkorigoval. Nebylo to nic extra těžkého, ale co taky v Česku je. Nicméně pokud šel člověk naplno, věřím, že si to celkem užil. Použili jsme jednoho "švába" (jak to zlidovělo, co), což byl takový kompromis mezi ISSOMu neznalými závodníky a totálně připravenými (Sosák si jich v přípravě vymyslel 5). Snad se to líbilo - hodnocení jsem radši (ještě) nečetl, neb loni mi po přečtení některých komentářů ujely nervy (a dostal jsem radu nemrčet a radši psát blok). A protože jsem jako Východočech vyhrál pražský mistrák, musel Flaška jako Pražák, vyhrát východočeský.

východočeský mistrák

V neděli jsem už jen šel na pohodu laufík na Tábor (97´) a v pondělí odpočíval před dalším Emilovým blokem. Nakonec moc dvoufází nebylo, protože jsem musel improvizovat a přeskládat tréninky:

úterý: odpoledne musím donést Emilovu přihlášku do školky - šel jsem tedy přes oběd kopce na Mrázovku
středa: odpo chce jít běhat i Romča, takže jdu v 6 ráno a v 7 večer (žaket)
čtvrtek: Romča chce jít večer do hospody, tak jedu cestou z práce na Veseckýho, kde sázím oblíbených 10x500 (na neklopené dvoustovce nic moc), klus domu 4 km a zase žaket
pátek: cesta do Jičína, ha v Nymburce měli reproši sprintík (včetně rozboru) - vyšlu děti na kešky, beru BT dresík kvůli bezpečnosti a dávám si ho taky.

sprint z loňské lednovky

V sobotu jsem chtěl dokončit Emila na dráze (v Jičíně je tak neodolatelná), ale už jsem silně v uhlí, tak jenom klušu na Tábor (no, klušu - ono je tam na 3,5 km skoro 400 m převýšení...). Týden zakončuju štafetama v Jablonečku. Celkem příjemné proběhnutí s mapou. Daň za třetí úsek je ale hlad (dlouho po snídani, rychlý odjezd, vyjedené stánky), takže do sebe v autě proti všem výživovým zásadám soukám to, co zbylo - studený párek z tácku, nakládaný hermelín a zapíjím to Rohozcem.

Štafety byly sice celkem svižné (doháněl jsem ztrátu, aby postoupily tři štafety), ale krátké, takže můžu hned v pondělí vyrazit na trénink Kerteamu do pražské Stromovky. Podle známky na průkazce zjišťuju, že jsem tu už přes pět let nebyl… Naštěstí Kervi je pevný bod ve vesmíru a my (Bet, Šéďa, Píkej) zase jako dřív kroužíme po oválu úseky a on nám to měří. Všichni to máme trénink na páteční trojku. A já opět se žaketem.

V úterý jsem už nechtěl jít standardku, ale zároveň nemám rád klusy na 40 minut. Tak jsem poprosil Sosáka, zda by mi nepostavil sprint ve Stromovce. Podle map na svěťáky a podle parametrů je to celkem relevantní terén. Dostat se ze Smíchova do Stromovky je zážitek sám od sebe. Navíc je to trasa, kudy jsem ještě nikdy neběžel a už jen tenhle „cityrace“ stojí za to (Anděl - Újezd - Kampa - pod Karlovým mostem - Malostranská - kolem Vlády - výšvih na Letnou - kolem ambasád a dolů do Stromovky).

 
Ve stejný den a čas jako se běžela trojka na repre nominačkách na ME, jsem si trojku bouchnul taky. Za celkem příjemného počasí na Olympu mi to roztáhl Viktor Š. a změřil Kervi. Čas 9:02 není kdovíjak extra, na druhou stranu, nebyl to závod a šel jsem to napůl sám.

Následoval přesun do Jizerek a vzhledem k tomu, že se v perimetru Berglíkovic chalupy běžela desítka (Jablonecký běh „Do pohody“), nešlo odolat. Nechtěl jsem se zničit, tak jsem se snažil jít stupňovaně. Nakonec to bylo „aspoň“ rovnoměrně, což je ale na desítce taky celkem umění. V posledním třetím kole jsem utrhl Luboše Gaisla a doběhl si pro kompresky a pláštěnku od Elevenu. Ale hlavně měly radost děti, že zase mohly vylézt na bednu, když už tam s náma musely půl dne trčet.


V neděli jsem si pak dal laufík, na kterém bylo nejzajímavější to, že ač byl konec dubna, běžel jsem ve sněhové vánici.

U Kristiánova.

Sice teď trénuju jen na sprint, ale ani tak se to nedá všechno stihnout. To máte: krátké úseky, dlouhé úseky, souvislé tempo v délce závodu, úseky na dráze, trojka na dráze, krátké kopce, dlouhé kopce, seběhy, úseky s mapou, testovací sprinty, simulace odběhů, změny směru, změny tempa, mapová příprava, rozbory závodů, rozbory map, stavění tratí, měření variant. Je tam dost písku, pane Lorenc?

Řídký!

4 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Pěkně.
Ale byl borec, který tvrdil, že na sprint stačí každý den 3 km kolem sídliště :-)

Lukáš Hovorka řekl(a)...

Tak pokud ty 3 kilometry každý den bude chodit pod devět, tak si myslím, že by to nebyl až tak zlý nápad :-P

Flaska řekl(a)...

Tak to mam radost, Mrazi, ze nejsem jediny uchyl, co si obiha stare sprinty. Na vysledkach to teda u mne neni znat. Ale to bude urcite tim, ze kdyz jsem v Nymburku dobehl do parku, tak uz byla takova tma, ze jsem prestal videt do mapy :-P

Vodak řekl(a)...

Jako pripravu na wc mam doma vynikajici caj, jestli chces, poslu ti znacku. treba pomuze.