I feel lonely

Kamarádi z repre odjeli na celosvětový přebor škol do Švédska, Sparťanská šatnička (kam s dovolením můžou i pragováci) je přes prázdniny zavřená, na dráze je vedro, na silnici se na boty lepí asfalt a Krčák zeje prázdnotou. Prostě léto. Už jen tak ze zvyku chodím v šest ráno brousit pěšiny a Romča si stále klepe na čelo, když mě vidí obouvat Asicsy.

Abych nebyl tak lonely, zkusil jsem opět lízat asfalt, jenže jsem běžel 33 minut na čele, takže jsem byl zase lonely:


Zkusil jsem to teda na dráze, to už bylo lepší, ale po 15 minutách mi atleti utekli a lyžaři asi špatně namazali, takže zase lonely.


Nejmíň lonely jsem se cítíl v běhu do vrchu, ale jen první půlku - pak mi utekl Sosák a já zůstal lonely v mlze na svazích Lysé hory...


Nabídku dělat sparingpartnera Danovi jsem odmítl, protože jsme již trasu absolvovali (loni, v klimatizovaném autě, ale to jedno) a navíc běžet 217km lonely je moc lonely.

Nezbylo než se zkusit realizovat na střílečce a fesťáku:



ALE PAK TO PŘIŠLO!

Nabídka reprezentovat Českou republiku na Euromeetingu! Ano! Diváků bude 850, takže žádné lonely nebude!