Po příjemné zkušenosti z loňska jsem opět navštívil Miřejovice s cílem nalízat před pětidenníma trochu asfaltu do zásoby. Loni jsem dostal úpal, letos naopak chcalo a foukalo. Od půlky jsem navíc musel běžet s tílkem v ruce, protože se na mě přilepilo a já nemohl dýchat. S časem 1:11:15 jsem nadmíru spokojený - vzhledem k počasí a vzhledem k tomu že jsem to celé odtáh sám (mezičasy 16:42,16:32,17:00,17:21,3:40). Kdo si ujíždí na videu, tak tady je jedno přímo od pořadatelů.
Dva dny poté jsem se přesunul do Nového Boru na tradiční Bohemii. Původně jsem ji chtěl vyhrát, ale po první etapě jsem pochopil, že točit na dráze a asfaltu mě na brutální 75 minutové skalní klasiky úplně ideálně nepřipravilo. Nový cíl byl teda silově vytrvalostní příprava na podzimní lízání asfaltu.
I když jsem měl v etapách problém vejít se do první desíty, dva dílčí (nakonec hlavní) úspěchy jsem přece jen zaznamenal. Za prvé jsem vyhrál mikrosprint. Podle popisu disciplíny jsem myslel, že v tričku sesbírám na 100x100 metrech 20 kontrol a půjdu do Téčka. Nakonec z toho byl regulérní pětiminutový parkový sprint.
No a druhý vrchol byly pivní štafety. O tom více na Beermentalu, za který jsem měl tu čest běžet, protože Lebku v Norsku opíchal boreliózní komár. Ve složení Já, Hóna a Hendy jsem navázal na šest let starý triumf ve složení Já, Pekka, Lála.
Abych Bohemii tak nějak po Béďovsku shrnul - perfektní zázemí, shromaždiště, organizace, propagace atd. Mapově i fyzicky hodně náročné tratě, které byly skvěle postavné. Kapka s Lebkou na startu, fandící Terezka na občerstvovačce, Mára s Béďou na věži, Vocas s foťákem, hubený Morče, Kapří kapela poslední večer, teplý Óčko, ještě teplejší Téčko a super diskotéka Za Kostelem - prostě paráda.
Po čase jsem vzal GPSku opět do lesa, takže nabízím své postupy ke koukání (do poslední etapy jsem kvůli křečím nenastoupil):
1 komentář:
slusnej vykon mirejovice, ono i to je dobra zkusenost tahat to na sebe!jen skoda tech 4 sekund, mohl jsi to mit petkrat za jedna!:-)klokan
Okomentovat