Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

sobota 10. prosince 2011

Trocha byrokracie

Protože je venku tma a hnusně a navíc mě zase chytla patička (takže Dany: do Brodu nepojedu), zastavil se mi přísun mapových rozborů. Tudíž dnes nabízím opět něco z metodické kuchyně.

Za pár let pobíhání mezi atlety jsem zjistil, že atletika má svá - někdy dost zvláštní - pravidla. První srážka s nepochopením přišla na MČR v krose, když jsme se rozklusávali podél trati a přitom povzbudili Dalibora na trati. Okamžitě nám vyhuboval nějaký funkcionář, že tohle se nesmí. Abych tedy nepodcenil situaci a nebyl pro neznalost diskvalifikován z letošního maratónu, naštudoval jsem si příručku. Jedná se o pravidla atletiky a je ke stažení zde. Samotný dokument má 200 stran (a to tam ještě nejsou všechny oddíly), ale naštestí silnice a krosů se týká jen malá část.

Takže na co jsem přišel:

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 8 a)
Voda a další vhodné občerstvení musí být k dispozici na startu a v cíli všech závodů.

Ještě se mi nestalo, že bych potkal občersvení na startu (kromě lampiónů).

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 9 d)
Občerstvení, které může být poskytnuto pořadatelem nebo je připraveno samotnými soutěžícími, musí být závodníkům podáno na stanicích, které si závodníci sami určí. Musí být umístěno tak, aby bylo závodníkům snadno přístupné nebo jim může být podáváno přímo do rukou pověřenými osobami. (...)

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 9 e)
Osoby pověřené předáváním občerstvení nesmějí vstoupit na trať nebo překážet závodníkům. Občerstvení mohou předat závodníkům buď zpoza stolu nebo z postavení nejvýše jeden metr před nebo vedle stolu.

Protože se maratón běžel na Olympu, byl jsem skoro pořadatel a mohl jsem tedy poveřit Romču, aby mi přímo do rukou podávala občerstvení. Stejně jako další běžci...

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 9: Při závodech na silnici smí závodník opustit silnici nebo dráhu se svolením rozhodčího a za jeho dozoru, pokud si odchodem z trati nezkrátí předepsanou vzdálenost.

To znamená, že když to na mě přijde, musím nejřív najít rozhodčího a s ním si dojít na Toiku. Ta ale nesmí být uvnitř zatáčky, protože tím bych si zkrátil trať. Na atletických závodech jsem zatím naštěstí nepotřeboval a na lampiónech jsem si vždycky beztrestně odskočil do hustníku. Bez rozhodčího.

A nejlepší na závěr:

Kapitola VIII, pravidlo 240, odstavec 3, pozn. 2:
Při vyměřování trati se doporučuje použít „koeficient zamezení zkrácení trati“ (tzv. SCP–faktor), aby se vyloučila možnost, že při pozdějším přeměřování trati se zjistí, že trať je kratší.

Prostě o-sparťani jsou nejčestnější.

Repre OB se příští rok chystá změřit síly s atlety, proto předpokládám, že únorová víkendovka bude zaměřena především na osvětu pravidel bavlny.

A ještě foto:

Pro Pápna: Tohle by brenďák Enervitu asi neviděl zrovna rád...
Pro atlety: Jen metr od stolu! A odskočit si jen s rozhodčím!

PS: A kupte si už konečně někdo ten Nový Mrazák levně :)

neděle 4. prosince 2011

Rok mistráků

Mikulášské intro: Dnes jsem se zúčastnil kultovního a nejkrosovějšího krosu - Mikulášského běhu na Bradech u Jičína (již 66. ročník!).Ten jsem si zamiloval v dobách, kdy nás vedl Tichus a jezdilo se na Brada točit s dorostencema. A pak taky s Prochorem v rámci soustředění Prahy. To už je ale dost dávno a od té doby se mi nepodařilo se zúčastnit. Na MB mě stihl totiž stejný syndrom jako na Velkun?ě - buď jsem měl prasečí mor nebo jsem byl intoxikován po Turmanovi, Ivanově párty v Hájích, o-plese a podobně. Letos jsem sice znovu absolvoval o-ples, ale byl jsem statečný (na rozdíl třeba od Vaska) a nastoupil jsem. A pěkně jsem se vytrápil. Začal jsem jak za mlada, ale nejdřív mě dostihly včerejší zelené s legendárním Barelem Boitkem (on pil čerta, ale na to jsem si netroufl) a pak po(s)tupně Pally a Klusy. Vyhrál Bet.eu a prodloužil tak orienťáckou šňůru na tomto závodě.

A teď k Mistrákům: mistrákem nazývá MČR Ivo Domanský, což je takový guru atletiky - podobně jako Béďa v OB. Protože jsem si dělal podrobnou statistiku ve svém nejúžasnějším tréninkové deníčku, zjistil jsem, že jsem se (skoro) zúčastnil rekordního počtu mistráků! Nebýt prasečího moru, absence sněhu a zrušení DT, bylo by to hned 20 zářezů. Béďa si sice stěžuje, že každý LOB je mistrák, ale oni se stejně nikdy víc než dva nejedou.

PS: Buznovi se nelíbí můj veselý zvířátkový design - ale podívejte se na jeho blok, no jak mohl vystudovat hradeckou informatiku, to opravdu nechápu :)