Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

pondělí 21. října 2013

Podzimní bilance

Kromě Velkundy už mě žádný velký závod nečeká, takže přišel čas shrnout, co se povedlo a co ne. A protože mě poslední dobou místo tréninku Berta mlátí a místo regenerace uspávám Emila, myslím, že nadešel čas zhodnotit celou kariéru. Konečně se jako Olaf stanu hobíkem a začnu jezdit jen na Euromeeting.

Protože v orienťáku se počítají jen medaile a těma se můžu ohánět až po letošních družstvech, zůstanu u atletiky a budu porovnávat dosažené časy s těmi, které jsem si vytyčil jako míru špatnosti. Pro někoho budou časy k smíchu, někdo bude jen závistivě slintat. A celé to vyzní jako nechutné honění si ega. Ale proč ne, vždyť proto mi tenhle blok Bet se Šéďou založili.

Po vylepšení osobáku jsem se vždycky poohlížel po nějakém pěkném kulatém čase, který bych pokořil.

3000m
Tuhle distanci jsem běhal jen občas a nikdy na ní neladil a kulatý čas 9:00 mi i teď přijde tak ubohý, že to ani nemá smysl rozebírat. 8:54.

5000m
Pětka už je zajímavější - dá se při ní krásně vytuhnout. Když jsem na dráze chytnul tempo, zacílil jsem na čas 15:00. Jenže ten nepokořili ani lepší o-sprinteři, takže já jsem neměl nejmenší šanci. 15:19.

10km
Desítka mě náramně bavila. Kbelská, Pečecká, Olympijského dne, Krále Jiřího - mňam. Zase se nabízelo krásných a kulatých 32´. Smůla. 32:09.

1/2maraton
Když jsem ho běžel poprvé, připadal jsem si blbě, že si do přihlášky píšu očekávaný čas 72´, abych startoval vepředu (ale pořádal PIM, takže to bylo jedno). No a pak jsem to foukl těsně přes 70´ a od té doby jsem s touhle hranicí několikrát svedl neúspěšný souboj. A dočkal jsem se. Jak říká Šéďa - šel jsem půlmaraton za šedesát a něco. 69:56.

maraton
Svůj první start na atletické klasice už asi nikdy nepřekonám. Hned z toho bylo 2:29:24, takže meta 2:30 mi pak přišla taková nudná. Jenže další kulaté číslo je 2:20 a to už není pro normální smrtelníky.

BT limit
Konečně se dostávám k zajímavějším závodům. Letos jsem konečně dal A-limit (5:44). Ještě musím trochu potrénovat exování a bouchnu tam i VIP (5:30). Tohle je asi jediná trať, kde mám ještě potenciál na zlepšení.


Hruštice
Klasika silničních závodů, kde až na loňský omyl pravidelně obsazuji čtvrté místo. Ale i za to jsou kapříci, tak proč ne. Traťák Pešavy (46:19) není v lidských silách, normálně se běžci snaží o překonání padesátiminutové hranice. Loni mi to uteklo o 5 vteřin...


Velkunda
Na Velkundě je pro mě cíl stlačit to pod 12´ (pro Beta pod 11´). Jenže to se mi zatím vůbec nedaří, i když bych rád napodobil elitní orienťáky, kterým to nedělalo problémy (Bořan, OK Tom, Liška, Ropák, Matěják, Sosák). Ale tahle trať mi prostě nesedí, o čemž svědčí četné porážky od atletů, fitkařů a veslařů. 12:09.


Nicméně neberte to jako loučení se s kariérou. Všechny mety, co ještě nepadly, se stále třesou a hlavně vždycky si jde vytyčit další. A taky musíme příští rok vyhrát ty družstva!

Tak abych nejen já měl motivaci do příští sezóny, opět jsem přichystal tréninkáč. Tentokrát jsem kromě drobných úprav přidal i kolonku Pivo, protože mě brzy čeká další přestup. Takže nová míra špatnosti pro rok 2014 je 365 piv!

Treninkáč Mrazák ke stažení zde a odkaz na liště vlevo (zazipovaný xlsx, 80kB).

úterý 15. října 2013

Hendy...


Kdo neví, tak tady. A pak tady...

neděle 6. října 2013

STRC MTBO

V rámci ladění na podzimní vrchol sezóny (Hruštice) jsem si tréninkově loupl Smrčkův Salomon kros v Říčanech a bajkerský družstva na Kladně.

Miloš Smrčka alias Chuck Norris pořádá každý podzim v Říčanech kros. A celkem pěkný. Na mapě Údolí raků, resp. nově Jureček, vybral zajímavou trať - začátek palba údolím (raků), pak zalamovák a houpavě zpátky se zalamovákem dolů. A to celé dvakrát, celkem 11 kiláčků. Sjeli se vesměs hobíci a ambasadoři Salomonu, kteří za to, že nafasují, odběhají i některé závody série STRC. A to je fér.

Takže jsme od startu vyrazili ve třech (Krupička, Skalský a já), ale hned v údolí jsme zabloudili. Nikde nebyly žádné šipky. Pak jsme si všimli bílých teček na stromech (90% byly břízy, takže paráda). Chvíli jsme váhali, jestli to není vyznačený Smrčkův tréninkový okruh, ale pak jsme se po nich vydali a bylo to dobře. Jenže do zalamováku na konci údolí vedla ostrá vracečka, kterou zase kluci přeběhli. Houknul jsem na ně, ale už jsem byl ve vedení, takže jsem to musel tahat. Což nebylo nic moc, když se uváží, že za mnou "klusal" Krup a já ještě musel hledat tečky na každé křižovatce. Aspoň jsme utrhli Skaláka, na kterého to byl moc orienťák. Druhé kolo ale už bylo jasné, takže Krup si zrychlil a nadělil mi minutu a půl. Měl jsem ze závodu dobrý pocit a ještě jsem dostal dvě stovky od Chucka k tomu. Ty mi zaplatily benzín a basu Bráníků (akce v Makru za 4,90 bez DPH), když už Chuck zapomněl na stánek s pivem a buřtama.

Co je ale důležitější, svůj první atletický závod si odbyla Berta. V kategorii do 5 let se utkala s nabušenými soupeřkami na záludné 350 metrů dlouhé trati. Vyhrála (od konce). Ale dostala perník a ten snědla suveréně nejrychlejc ze všech.

Dávej dávej!

Na bajky jsem v neděli zavítal, abych neztratil kontakt s dalšími odvětvími našeho krásného sportu a pomohl Jičínskému týmu. Když mě tam bajkeři viděli, říkali, že jsem si spletl sport. No jen se smějte, blbečkové. Na just jsem si nechal blatníky, zvonek a taštičku s multiklíčem z dealextreme.com. S klipsnama mě podpořil Flaška, který je ani neměl. Už jsem čekal, že místo mě vyšlou do lesa Bertu na tříkolce, případně Emila v kočárku, protože Romči mapník se mi nevešel na řídítka, takže jsem se chystal navlíknout LOBácký. Zachránil mě Tomsky se svým velkoobjímkovým profi mapníkem.

Od závodu jsem nic nečekal (vždyť to jsou bajky, což je něco jako LOBy bez lyží), ale že centrum závodu poznám až podle Kládinova karavanu (cedulky ani lampión nikde nic) a že už tak složitý systém průjezdu a předávky se dá komentováním desetkrát víc zesložitit a že už i na bajkách se jezdí v kompreskách mě dost překvapilo. Naštěstí bajkeři už aspoň přišli na to, že se SI čip dá nosit na prstu a ne jen na jo-ju jako permice na sjezdovky. Ale zatím to jen testujou... Co mě ale nepřekvapilo, byl výsledek našeho družstva - MS. Tedy mimo soutěž.

Zajel jsem perfektní výkon, pouze přehlédnutá odbočka na 20. kontrolu mě stála 10". Porazil jsem Pavla Lochnese i přes to, že jsem byl nemocný, měl jsem delší farsty a jsem ambasador Salomonu (bez soutěže o zajímavé ceny). Má-li být některý závod tím posledním, ať vypadá jako tento. Zažil jsem víc, než jsem kdy doufal.

Pavle, ty jsi prostě ďábel, který dokáže nemožné. Přestože ses do reprezentačního výběru dospělých nikdy nepodíval, jsi schopen předvést výkon špičkové úrovně. Z mého pohledu jsi přinesl právě ty ten obrat, kdy sedmé místo začalo mít zlatý odlesk. Klobouk dolů, máš můj obrovský obdiv.

Chvíli mě mrzelo, že jsme odjeli před výdejem map, ale pak mi došlo, že dneska byla mapa vlastně zbytečná, takže jsem hodil postupy na Bertin surrealistický výtvor:

V čistém lese bylo poměrně hodně cest.

Citace: Olaf+Miška

Gratulace Kodymu k vytvoření nového světového rekordu v BT limitu!!!