Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

pondělí 30. září 2013

Stříbrné břízky zalité bronzem

Příprava na MČR štafet a družstev (viz pěkný, ale zbytečně přetechnizovaný web) začala už na PPčkách, kdy jsem silou vůle dokončil i poslední etapu. Od té doby jsem každý víkend v ruce poctivě žmoulal buzolu a čip. Nevynechal jsem ani u Lochnese na svatbě, kde nám sám ženich nachystal krásné mydlo na Opiččce. Rozumně jsem si zaběhl hned po obřadu, přece jenom den po večírku to nemá moc smysl...

O přípravném štafetovém víkendu už psala Berta, ale finální příprava se konala až poslední dva víkendy před dny Š a D. Využil jsem azylu v Klubu za Lávkou a před Šemanovickou klasikou si zaběhl trénink nazvaný "Císařova prokoplá prdel". Ano, správně - jednalo se o okruhy na Císařově kameni. Klasika pak nebyla úplně v pohodě, za což můžou i kvasnice z Primátora.


Vrchol ladění přišel víkend před dnem Š. Zúčastnil jsem se soustředění v relevantním terénu v okolí Liberce. Tratě byly perfektně připravené Kobříkem a Hendym a roznesené Lebkou. Takový komfort se poslední dobou nevidí ani na represoustředění, tam si kontroly roznáší sami reproši. První trénink jsem nicméně vynechal, protože jsem byl v práci, druhý jsem taky vynechal, protože jsem jel pro Romču a Emila do porodnice, ale třetí trénink jsem si už vychutnal. Následoval BT limit - podrobnosti zde. Čtvrtý a pátý trénink zhatila akce "lehce Zanzik", ale i tak jsem výborně nasál atmosféru těžkého horského terénu.


Přišel den Š. Ondra to stabilně rozběhl a předával mi na 11. místě. Trochu jsem zaváhal na odběru map, kde jsem hledal jednociferné číslo, ale nakonec jsem usoudil, že mapa "004" bude asi pro mě a ne pro agenta MI5. Pak mi kontroly skákaly jedna za druhou a taky mě přeskočil Bet. Ale pořád se kolem mě motali další chlapi, tak jsem si říkal, že je to v pohodě. Před diváckou mě zaskočil výrazný strom, který nebyl mapě, takže jsem kontrolu hledal o 200 metrů jinde. Naštěstí asfaltová vložka v pytlíku (škoda, že mi Blaďas na průběhu nepůjčil kolce) nechala vyniknout mojí fyzičku, takže ztrátu jsem skoro smazal. Vypadalo to na další čtvrté místo, ale Kody si vytrhl nohy z (dál to zná každý) a sfoukl Kubátíka s Ambasadorem a doběhl nám pro BRONZ! Skvělý pocit z týmového úspěchu nezkazila ani oprýskaná medaile a kilo soli do myčky.

Netrvalo to dlouho a přišel den D. Naše SJC-BT družstvo mělo nejvyšší ambice, které se nakonec nenaplnily, ale i tak jsme po skvělém výkonu všech členů vybojovali STŘÍBRO. Začátek jsme si pohlídali a když Hendy naložil reprošovi Danáčovi, bylo pěkně zaděláno. Osmistovkařka Martinka ukázala, že hledání lampiónů ještě nezapomněla a plácla mi kousek za Dýmem. Toho jsem stíhal asi do třetiny závodu, ale pak se naběhlo do žlutozeleného humusu, který mě zamotal a ztráta se vyšplhala ke dvoum minutám. A když jsem pak ještě vyžral spodní farstu před diváckou, předával jsem tři minuty po Žabinách. Bohužel mě ale skvělým výkonem na půl minuty stáhl Pája Hradec, což byl začátek konce naší zlaté cesty. Pak už Dana se Svářečem nestačili na duo Miška a uzdravený Ambasador a bylo hotovo. Ale i tak jsme vybojovali vítězství v lize klubů.


Navíc si na nás zasedli dopingoví komisaři, takže odchytli Martinku a mě. K tomu ještě aspoň Dýma, se kterým jsme soupeřili i v šatně, tentokrát na téma kdo dřív vyždímá požadovaných 90 ml moči. Naštěstí nás Přéma zásoboval Konrádama, abysme to měli dřív za sebou. Alkohol teda rozhodně netestovali.


Postupy zakresleny a uloženy v archüvu. Štafety. Družstva.

pondělí 9. září 2013

Můj první závod

Vlastně to byl až druhý závod, ale ten první nebyl do renkingu, takže se nepočítá.

Tenhle můj první, opravdový velký závod přišel v sobotu odpoledne. Dopoledne to bylo nějaký zmatený - jeden vyběh, pak se vrátil, plácnul [bác] dalšího a ten pak ještě jednoho. To mě moc nebavilo, tak jsem si hrála s Evelíniným bublifukem [fu:]. Navíc tátův [ta:ta] kámoš Kody byl někde ve Finsku nebo kde, takže i když se táta snažil, co to šlo, a zaběhl čtvrtý čas na úseku (a prý to mohl být třetí čas, kdyby nešetřil síly na sprint), na desítku to stejně nestačilo. Velké zpestření bylo auto [brrm], které houkalo [hu:hu:] a odvezlo pána, který měl místo vlasů vosí žihadla.

Odpo jsme jeli do města, čehož jsem využila a hodila šlofíka [haji:]. Táta mi přinesl a zabalil nějaký papírek [papi:], který stejně nevím, k čemu byl. Ale bez něj by byl táta DISK, a to zní fakt nepříjemně. Konečně jsem vyrazila na svůj první závod. Radši mě zezadu jistila máma [ma:ma], protože ještě neznám všechny barvičky, a taky bych se mohla odfarstovat (to nevím, co znamená) na dětské hřiště [dje:ti]. Šli jsme to těsně nad půl hodiny, potkali deset barevných nesmyslů, do kterých když jsem strčila kolíček na prstu, bliklo a píplo [pi:pi:] to na mě. Moc se nám dařilo, dokonce jsme jednu paní porazily.

Táta doufal, že mě vezme na bednu, aby všichni viděli, jaká jsem hezká. Jenže jeden ošklivý strejda [je:ja], který měl být poslední (chtěl totiž vyzkoušet bezkontaktní ražení [pi:pi:] jako na LOBech (to jsem ještě nejela)), se rozbrečel, protože by neměl body do renkingu. Takže šel na bednu místo táty. Než přišlo vyhlášení a s ním i křivda roku, vyprosila jsem si zmrzlinu a balónek. Ten mi ale u cíle praskl [bum], až z toho jednomu strejdovi málem vypadl mikrofon [halo:halo:] z ruky. Tak jsem šla žebrat o další a tátovi při tom paní změřila tuky. Prý ještě kus a byl by tlustý. A taky pomalu pálí [au:] kalorie, proto musí pořád běhat. Má to na papírku, kdyby mu prý strejda Lochnes nevěřil.

Spali jsem u Vašíka [mimi] v Žamberku. Ráno byla zase plácaná a táta s jedním bétéčkem [pi:o] to trochu vylepšili na deváté místo. Měli být osmí, protože když táta finišoval, předjel ho pan Král na motorce. Fuj [E!E].

Mám pořadatele od táty pozdravovat, prý se mu to moc líbilo - terén, tratě a kofola za dvanáct. A sprint taky, i když to bylo rychlé, pořád bylo co řešit. Proto tam taky nechal dvacet vteřin (proč to jako dělal?) A kde to nebylo jasné, tam viselo mlíko [ti:ti:].

B.M.

Sprint. Plácaná.

Tohle jsou moje postupy. Táta je má v archivu.

Fotka odtud.