Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

pátek 19. listopadu 2010

Vypráno

Včera jsem pral běhací hadříky (smyl jsem vítězství po sezóně) a jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že jsem do bubnu omylem hodil i GPSku! Myslel jsem, že už je po ní, byla chudinka celá mokrá. Po bližším prozkoumání jsem zjistil, že je v naprostém pořádku a co víc – sama se v pračce zapnula! Hned jsem jí vyčetl a postup analyzoval. Musela si v pračce užít, div se nepoblila:

pondělí 15. listopadu 2010

Velká

Tak mám letošní Velkou za sebou. A nic moc. No ale aspoň jsem překonal prokletí z minulých let, kdy jsem to běžel hrozně kanálně, protože jednou jsme přijeli vylitý z Turmana a podruhý mi praskla guma v klackách. Tenkrát jsem se zařekl, že Velkou už nikdy, ale nikdy neříkej nikdy, že jo. Takže jsem se letos přihlásil znova a doufal, že to bude lepší. Na Velký, pokud pokud nechcete bejt blokovaný veteránama, musíte startovat v "elitní skupině". Jenže pořadatelé si hrajou na bohy, takže do elity pustěj jen toho, kdo se jim líbí. Oficiálně teda ty s časem pod 13:15 za poslední dva roky. To jsem nesplnil, takže mě vyfaxovali. Zkoušel jsem to přes svoje mediální úspěchy a repre, ale na to taky neslyšeli, prý že pravidla platí pro všechny stejně. Poslal jsem jim asi 5 jmen, u kterých to teda rozhodně stejně neplatilo a na to už radši mlčeli. Ale do elity mě nedali, čím se mi rozšířila letošní noname sbírka. Startoval jsem teda v davu, takže jsem běžel spíš slalom, než kros. Bohužel můj závod ovlivnilo spíš to, že jsem při náběhu do kilometrové rovinky vytuhnul jak prase. To je teda asi všechno, co bych o závodě napsal. Před závodem jsem měl tři cíle: 1) dát to pod 12:00 (aby se mi Bet nesmál - nesplněno), 2) vydělat si (nesplněno - ale tentokrát jsem nepotřeboval na benzín, tak to tak nebolelo), 3) zaběhnout takovej čas, abych vyfaxoval pořadatele já (splněno).

úterý 2. listopadu 2010

BioliT Limit

Ráno vstávám vzrušenější než obvykle. Dnes je ten velký Den. Dnes zkusím splnit Limit. Prize money žádné, zato se běží o vstupenku do klubu vyvolených. Zvládnu to? Ještě včera jsem chtěl jet na PZ* kamsi do Jizerek. Blbost. Tohle je důležitější. Vytahuji svůj ladící trumf – den volna a ráno klus s rozcvičením v Krčáku. Pak přesun do Jičína. Řídí Romča, já bych si unavil lýtka. Na stadion přijíždím na skládačce jako první. Tartan voní rekordem. Za chvíli je tu Vodák v závodním dresu. Závodí v něm od žáků. Pak Bokovka a jeho tretry. Taky je má od žáků. Myro přijel z Bolky na kole. Blázní? Lochnes zase nepřijel. To bylo keců a skutek utek. Lahváče se už třesou na čáře. Ještě tu není sekce Liberec. Čekáme a nervozita stoupá. Nevraživé pohledy, nenápadné roztahování plic a žaludku. Cítím únavu. Proč jsem si nedal Speed? Konečně. Všichni na čáru. Start! Deset kroků k prvnímu Klasikovi. Povodil jsem si ho jako Euromeeting. První nejsem, ale čas ujde. Pokládám láhev. Je v ní pěna. Hraju na poctivost a snažím se jí vysát. Pět vteřin a nic. To by nezvládl ani vysavač. Sakra, jsem poslední – holky nepočítám. Naštěstí jsem dnes Pan běžec. Nasazuji turbo a na dvoustovce mám vedoucího Sekyho. Jenže pak to přišlo. Zatuhly mi nohy od prstů až po prdel. Zpomaluji na udržovací půlmaratonské tempo. Tři patnáct na kilák. Snad to bude stačit. Holky fandí, tak musim hrát hrdinu. Příště kašlu na BTčko a pořádně se rozklušu. A budu si ledovat nohy jako Kuba Holuša. Tahle mě to Kervi neučil. Nesmí se to přepálit! Třetí kolo. Zuby nehty držím padesátimetrový náskok před Sekynem a Hendym. Druhý Klasik na obzoru. Poslední stovku zpomaluji a vydýchávám se. Až po závodě mi bylo vysvětleno, že je to blbost. Čas 5:22. Mám 38 sekund. To půjde. Zvedám ho k ústům. Nalívám do hrdla. A málem bleju. To se nedá. Teď si mě vodí on jako kvalifikace na ME. Sekyn s Hendym doexovali. Já mám v sobě sotva deci. Áčko už nedám, ale Béčko je pohoda. Není. Spletl jsem se o půl minuty a nezafinišoval. Končím v Céčku jako posledních 8 let v repre. Na Spíťu a Romču to tentokrát stačilo, ale ambice jsem měl větší. Je mi blbě. Dva Klasici a co dovedou. Teda, žádná sranda ten limit. Musím potrénovat. Hlavně koncovku. BTčko jde lejt. Já odjíždím na skládačce. Je mi zle. A smutno. Život je hořký. Bohužel.

(kliknutím se dostanete do alba, kdo to ještě nepochopil)

výhled z okna

A proč BiloiT? Zeptejte se Hendyho nebo zajděte do Báry a řekněte, že jste kamarád těch lidí co nosí žluté dresíky a doufejte že nedostanete přes držku. A pozor, až budete utíkat, nezabijte se na zvratkách, kečupu, případně trubce.