Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

neděle 22. dubna 2012

Cukrák v noci i ve dne

Letos se běželo MČR noční kousek od Prahy a já se po letech zase přihlásil. Důvodů jsem měl hned několik: kousek od Prahy, na nové mapě, pořádali lahváčisti, potřeboval jsem potrénovat a taky něco zaběhnout před Tiomilou. Trať navíc vzbuzovala celkem respekt – na kontrolách nebyly reflexy (zato Monty s ohněm), šlo se po třech minutách a ještě jsme se na trati měli rozdělit nějakým prapodivným systémem. Vybíhal jsem lehce před půlnocí, takže vzhledem k tomu, že jsem vstával ve 4:45, abych stihnul bus do hradecké školy (probuzení o hodinu dřív od Berty už ani nepočítám), musel jsem se trochu nadopovat kofeinem.

Od velikonoc mě trápila rýmička a kašílek, kvůli čemuž jsem 14 dní neběhal. Ve středu jsem si dal vlastní nočák v Krčáku, jen tak na pocit, jestli ještě umím běhat s magicshinem. Ve čtvrtek pak pár šestistovek, ale to už jsem plival krev. Od závodu jsem proto moc nečekal, hlavní bylo neudělat zbytečnou velkou chybu, radši se držet cest, dohledávky na jistotu a tělo už si snad nějak poradí. Díky nově ionizovanému vzduchu v ložnici se mi však běželo nádherně a za půlkou jsem doběhl Davida Procházku, kterému systém nalosoval stejnou farstu jako mně. Pak ale přišla uzlovka, kterou jsme pokaždé přes minutu hledali, pár (z mapy nevinných) údolíček, kde jsem se skoro zabil a závěr na buzolu, jenže ta moje byla bohužel nepoužitelná, protože v ní zůstala bublina z Velikonoc (taky dostala rýmičku). K tomu moje tradiční nejistota v nočním terénu. Na druhou stranu jsem neudělal žádnou velkou chybu, tak jsem to tipoval na deset minut od Beta. Nakonec jsem dostal jen osm a dokonce skončil na čtvrtém místě (už pošesté na MČR...). Tentokrát to ale chtěl osud, protože jsem běžel s číslem 44.

Závod to byl perfektní, trať pěkná, zázemí parádní (hospůdka lákala, ale bylo půl druhé ráno...), promítání výsledků. Akorát ty zku%#^$@*&ný hodinky zase stávkovaly (asi je vyrobil odborář), takže se po hodině vypnuly.

 první část mistráku v nočáku

  druhá část mistráku v nočáku

Druhý den se ve stejném prostoru běžel pražský žebříček. Nevim co mě to napadlo za šílenost, ale řekl jsem si, že bych mohl na shromaždiště doběhnout. Sice je to přes půl Prahy, ale trasa vede většinou lesem (Krčák, Modřanská rokle, Valy), nebo po polích, takže krásně potrénuju vytrvalost. Pán v krabičce mi nahlásil cca 16km, což mi přišlo jako příjemný rozklus před middlíkem.

Nakonec to do Lipenců bylo skoro 20km, navíc celé proti větru. A kdybych si pozorně přečetl rozpis, věděl bych, že to nebude midlík, ale zkrácená klasika. A pěkně brutální. Pořád nahoru dolu až jsem si někdy říkal, jestli to není stavitelova pomsta. Před nočákem jsem si dal jen lehký oběd, müsli tyčinku a banán a po něm se mi ve tři ráno už nechtělo večeřet. Snídaně už to nezachránila, takže když jsem přiběhl na start (z půl hodinové rezery zbylo 15 vteřin), byl jsem už ve slušném žaketu. Od půlky tratě jsem volil indiánský běh a protože nebylo kde závod zabalit a nechtěl jsem ostatním kazit rankingový koeficient, dokodrcal jsem se až do cíle.

Celkový účet za neděli: 3 hodiny, 30km, po závodě 2 tatranky, malinovka, pivo a klobása během 5 minut.

cesta z Chodova do Lipenců (odkaz na mapy.cz)
 
nedělní brutalita

tohle jsem měl před očima, když jsem doběhl do cíle

pondělí 9. dubna 2012

Ladění na MČR v půlmaratónu

Minulý týden jsem byl spolu s Kálou a Fukejzem vyslám na tři dny do Moskvy. Nevím, jestli jsem si střevní problémy přivezl již z Čech nebo mi nesedla místní kuchyně, ale skoro celé ony tři dny jsem seděl (v lepším případě) na ruském hajzlu. Poslední den trochu zabraly záhadné pilulky, takže jsem mohl něco nafotit na Rudém náměstí. Můj děda říkával: "Víš prd, protože ti nebylo 60 a nebyl jsi v Moskvě". Tak teď už vím prd jen z jedné čtvrtiny.



Nahoře je foto z jedné z restaurací. Na stole je (mimo jiné věci, co už si nevybavuju): syrová ryba, uzená ryba, marinovaná ryba, rybí polévka, vodka, křenová vodka, whisky s jablečným džusem, klikvová šťáva, koňské maso, játra, srdce, ledvinový krém, kachní maso, králičí maso.







Značně vysílen jsem se přesunul na Kotlářácké Velikonoce ve skalách. První etapa byla na provařené (ale pěkné) mapě Barbora (viz. třeba loňská E1). Tu jsem ještě nějak odběhl a ještě mě v závěru potěšil excelentní autodestrukcí Sergey Suslov, který mě doběhl o dvě minuty. Další dvě etapy se běžely v novém terénu u Jestřebí. Terén to byl opravdu nádherný, škoda, že se zde neběžely áčka nebo mistrák. Bohužel 10km bylo na mě moc a po půlce závodu jsem musel přejít do chůze a nabrat azimut směr cíl (mapu jsem našel např. v archivu Romana Zbranka). Do třetí etapy jsem už ani nenastoupil, protože náhlý teplotní pokles neustál můj krčíček. Sbohem půlmaratónský mistráku!:'-(

neděle 1. dubna 2012

Sprint-krosový dvojvíkend

Mám za sebou dva velice příjemné víkendy - oba ve znamení krosů a sprintů. Minulý víkend se ve Střelských Hošticích běželo MČR v přespolním běhu. Opravdu to bylo přespolní, travička okousaná od ovcí, povrch pevný a rychlý. Naštěstí v každém ze šesti okruhů byl celkem náročný seběh následovaný poměrně dlouhým (pro atlety) výběhem. Já jsem nezvládl jídelní logistiku (prostě jsem se přežral), takže první půlku jsem jen funěl a krkal, druhá už byla celkem v pohodě. Bohužel ač to byla akce repre, v mužích se minula účinkem - místo porovnání většiny reprošů přijeli jen ti, kteří by kros stejně běželi, protože přes zimu trénují s atlety.

Následoval dvojsprint v Táboře. Ten stavěl Radovan a byla to opravdu lahůdka historickým centrem a přilehlým parčíkem. Většinou šlo o koncetraci, fyzické nasazení a LOBácké návyky "levá pravá", ale našly se i pěkné volby, které ale většinou vycházely nastejno. Postupy na www.obpostupy.cz, fotky u Kadeho.

Další sobotu pořádala mladší část Pragovky sprint na Spořilově, kam to mám co by Berta dolezla. Z důvodu sabotování PIM půlmaratónu (na něj Bleskově natrénoval Zhaly.kom a v TV přenosu (čas 45:35) je hlavní hvězda Mirek), a protože to stavěl Šéďa, jsem nechyběl na startu. I když byla nakonec třetina mapy vyšrafovaná, Šéďa z terénu plného hovínek vytáhl celkem pěkný technický sprintík a navíc přidal i několik záludných voleb.

při teoretické přípravě jsem se vypuštěným rybníkem nedal zmást

volby (ve směru postupu): na 4.k zprava o 30m delší, 12.k zleva jen o 30m delší (opticky se mi zdá víc), 19.k zprava o 10m delší (taky bych tipnul víc)

No a nakonec tuhle neděli jsem vyrazil na "Přespolní běh nad Modřanskou roklí", který mi doporučil Kervi a Košík. Je to ten typ závodu, který se moc nepropaguje, nikdo ho moc nezná, účast je kolem sta lidí, ale zážitky jsou o to větší. Za startovné 25 Kč dostane každý navíc tatranku a hlavně výborně vyznačenou desetikilometrovou trať, kde se střídá těžký terén s rovnými pasážemi. Musím říct, že je to jeden z nejhezčích pražských krosů, hlavně díky několika opravdu náročným výběhům.

            nahoru...                                           a zase nahoru...

 nakroucená trať
 
kvůli cenám se na tenhle kros opravdu nejezdí (ceny věnoval Zdenda Procházka :) )