Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

sobota 27. března 2010

Emil funguje!

Po třech týdnech Emilova tréninku za poslední 3 měsíce jsem byl zvědav, jestli to opravdu funguje. Nominačky se blíží a potřebuju si dodat tradiční jarní sebedůvěru. Venku bylo hafo sněhu a o-závody se rušily jeden za druhým, tak nezbývalo, než vytáhnout inovejty a vydat se mezi bavlnáře (to jsou atleti).

Test 1 – Kbelská desítka

Závod se skvělým zázemím u Šéďů v sauně. Klasická desítka v netradičním počasí. 6km jsem odvisel za klukama a pak se ve mně probudil Emil a ukázal jsem ostatním záda. Před cílem zase břicho, ale i tak to bylo příjemné.

Test 2 – Pečecká desítka

Závod se skvělým cateringem (viz foto) a tradičním protivětrem. Na první pětce jsem opět splnil limit, ale nazpátek jsem byl rád, že jsem se větrem nějak prokousal. Z povzbuzování kolegů Sparťanů (viz foto) se ve mně na šestém kiláku opět probudil Emil a ukázal jsem ostatním záda. Před cílem zase břicho, ale i tak to bylo příjemné.


Test 3 – MČR v krosu

Závod se skvělou konkurencí na těžké trati. Trochu příprava na middle, který mi moc nejde. Už na startu se ve mně probudil Emil, ale jen malý, tak jsem doběhl osmý, ale i tak to bylo příjemné.

Test 4 – Pražský půlmaratón

Závod s 9000 lidmi, kde běhají i fotbalisti dál než k vápnu a redaktoři sportovních deníků píšou reportáž on-line z trati. Držel jsem se za pacemakery prvních žen, ale když jim došlo, probudil se ve mně opět Emil a chránil Keňanku před větrem až do cíle. Před cílem jsem zpomalil, abych nepřekážel v záběru kamer, čímž jsem si o 4 vteřiny nesplnil cíl, ale i tak to bylo příjemné.

Shrnutí Emila:
10km: zlepšení se o minutu
mčr kros: posun vzhůru o 20 míst
půlmaratón: napoprvé za sedmdesát

Samozřejmě, že nominačky nebudou jen o běhu, ale moje mapařsko-taktická příprava mě ještě nezklamala.

Na závěr mého elaborátu bych chtěl dodat, že jsem v pohodě, protože se řídím Emilovým krédem:
„Nejdřív jsem se snažil udržet svůj nový přístup v tajnosti, abych byl krok před konkurencí. Ale postupně jsem zjistil, že je to úplně jedno jestli o tom mluvím nebo ne, stejně se nenašel nikdo, kdo by to byť jen zkusil.”

I když podezřívám Kamču, že už to taky zkusila.

pátek 12. března 2010

Jsem Sparta!


Těšil jsem se na Jarní pohár, jak po zimě provětráme na štafetách pragováky a v cíli jim ukážem záda, ale padající klacky mi tuto radost oddálily. JP se totiž ruší a místo toho dělá štafety Aljoša, jenže já mám zrovna mistrák. Připravil jsem teda aspoň motivační materiál. Ostatní Sparťani, nechť se inspirují a vylejí si své básnické střevo zde.


Taky se mi vůbec nelíbí, že google nám žene přes Krčák motoristy. Ale co, je to konkurence, takže chyby jsou vítány.

sobota 6. března 2010

VéTéčko Slovinsko

Připomenout si jak se hledají lampióny v lese a ne ve sněhu jsme jeli minulý víkend do Slovinska. Vše podstatné napsal kouč na repreblok a vyfotil Kade, takže jim nebudu odebírat čtenáře a přidám jen několik perliček z mé GPSky.

Úvodní švýcarna byla po MS a PZL první pořádná porce mapařštiny. Na jedničku jsem to radši přeběh, abych věděl jaký je to pocit a příště poznal, že už jsem ztracený.


Další den byl middle, kde jsem od Edy dostal desítku, protože jsem se snažil vyplnit celou mapu čárou z GPSky. Skoro se mi to povedlo. Celkově to byl drsný přechod z tartanu do jednoho velkého balvanového pole.


Netradiční trénink nás čekal další den. Bílá mapa s tratí.
Je to za
a) aktuálně zmapovaná pokrývka sněhu v lese
b) důkaz, že repre už vlastně mapu nepotřebuje
c) výzva pro Pasiho Ikonena, který nakonec nepřijel
d) "čmuchaná" - Muroš se Slávou při roznášení nechávali pachové stopy a my je stopovali

Radovan nám sliboval, že v místech tréninků už není skoro žádný sníh. Koupil jsem si teda Mercedes, abych mohl machrovat. Jenže na silnici ještě nějaký sníh zbyl a zrovna jela kolem fréza, tak musí Medvěd počkat až do dalšího soustřeďka...

pátek 5. března 2010

Jsem zpět

Kamarádi mě bombardovali, že už jsem dlouho neaktualizoval blok a jestli jsem třeba opravdu neskončil s blokováním, potažmo s kariérou. Ne, nic takového se neděje, to jenom cesta z uhlí je strastiplná a dlouhá. Ale už je to snad v pohodě.

Takže co se zatím stalo:

Po předloňském titulu přeborníka Prahy v krose jsem tentokrát vybojoval titul halového vicemistra Prahy na 3km. Běžel jsem to na Hubmanna, tzn. abych dostal max. 15 vteřin od vítěze. Nakonec to stačilo i na Šéďův čas a na nejlepší o-dorostence. Dokonce i Tesi, kterej sedí na Olympu ve vrátnici, mi dal klíče od skříňky (u Šédi se cukal), i když o současné běžecké úrovni si asi myslí svoje. No ale já jsem lampión, takže mě to netrápí.

Pak jsem se na chvíli zase dostal do uhlí dalším Emilovým týdnem. Ale vrátil jsem se světovým rekordem na 11km (Sosák 12km) v hale. 55kol (resp. 60) ještě asi žádnej blázen neobkoružil. Jenže co dělat, když je venku snížeček, zimička a tmička...

Následoval maraton (zatim jen na lyžích) v Krušných horách. Do kopců jsem byl král, ale na rovině a s kopců bylo poznat, že nejsem ten správný lyžník a netahám celý podzim gumy a neleštim lyže urychlovačema a práškama. Bohužel to bylo celý po rovině a s kopce. No ale pořád lepší než Péťa Pucherna alias Blondýn, kterej na druhém kilometru utrhl poutko na hůlce...


21.2. přišel můj návrat mezi nejlepší LOBaře. Sláva z JMS je už dávno zapomenuta, tak jsem chtěl letos překonat psychický blok (po natrhnuné kušně na Aljošových LOBech) návratem mezi Elitu. Vyhrál jsem poslední LOB, který se jel hromaďákem, protože Myro s Bořanem spolu bojovali tak urputně, že na mě zapomněli a ostatní se odfarstovali za nepozorným Richem.





Bohužel moje zklamání přišlo po čtrnácti dnech, když se objevil konečný žebříček a já si vyjel jen béčko! I když jsem objel rekordních 5 závodů, bylo to málo! Naštěstí LOBáci jsou hodní a dávají áčko i za jeden závod. Nicméně soupeření s dalšími pěti Zdravotníky mi bude chybět. Asi pošlu Přemetovi nějaká jabka.