Můj první závod

Vlastně to byl až druhý závod, ale ten první nebyl do renkingu, takže se nepočítá.

Tenhle můj první, opravdový velký závod přišel v sobotu odpoledne. Dopoledne to bylo nějaký zmatený - jeden vyběh, pak se vrátil, plácnul [bác] dalšího a ten pak ještě jednoho. To mě moc nebavilo, tak jsem si hrála s Evelíniným bublifukem [fu:]. Navíc tátův [ta:ta] kámoš Kody byl někde ve Finsku nebo kde, takže i když se táta snažil, co to šlo, a zaběhl čtvrtý čas na úseku (a prý to mohl být třetí čas, kdyby nešetřil síly na sprint), na desítku to stejně nestačilo. Velké zpestření bylo auto [brrm], které houkalo [hu:hu:] a odvezlo pána, který měl místo vlasů vosí žihadla.

Odpo jsme jeli do města, čehož jsem využila a hodila šlofíka [haji:]. Táta mi přinesl a zabalil nějaký papírek [papi:], který stejně nevím, k čemu byl. Ale bez něj by byl táta DISK, a to zní fakt nepříjemně. Konečně jsem vyrazila na svůj první závod. Radši mě zezadu jistila máma [ma:ma], protože ještě neznám všechny barvičky, a taky bych se mohla odfarstovat (to nevím, co znamená) na dětské hřiště [dje:ti]. Šli jsme to těsně nad půl hodiny, potkali deset barevných nesmyslů, do kterých když jsem strčila kolíček na prstu, bliklo a píplo [pi:pi:] to na mě. Moc se nám dařilo, dokonce jsme jednu paní porazily.

Táta doufal, že mě vezme na bednu, aby všichni viděli, jaká jsem hezká. Jenže jeden ošklivý strejda [je:ja], který měl být poslední (chtěl totiž vyzkoušet bezkontaktní ražení [pi:pi:] jako na LOBech (to jsem ještě nejela)), se rozbrečel, protože by neměl body do renkingu. Takže šel na bednu místo táty. Než přišlo vyhlášení a s ním i křivda roku, vyprosila jsem si zmrzlinu a balónek. Ten mi ale u cíle praskl [bum], až z toho jednomu strejdovi málem vypadl mikrofon [halo:halo:] z ruky. Tak jsem šla žebrat o další a tátovi při tom paní změřila tuky. Prý ještě kus a byl by tlustý. A taky pomalu pálí [au:] kalorie, proto musí pořád běhat. Má to na papírku, kdyby mu prý strejda Lochnes nevěřil.

Spali jsem u Vašíka [mimi] v Žamberku. Ráno byla zase plácaná a táta s jedním bétéčkem [pi:o] to trochu vylepšili na deváté místo. Měli být osmí, protože když táta finišoval, předjel ho pan Král na motorce. Fuj [E!E].

Mám pořadatele od táty pozdravovat, prý se mu to moc líbilo - terén, tratě a kofola za dvanáct. A sprint taky, i když to bylo rychlé, pořád bylo co řešit. Proto tam taky nechal dvacet vteřin (proč to jako dělal?) A kde to nebylo jasné, tam viselo mlíko [ti:ti:].

B.M.

Sprint. Plácaná.

Tohle jsou moje postupy. Táta je má v archivu.

Fotka odtud.