Mistrák Klasika Kost

Vrchol podzimní sezóny přišel poslední víkend v září. Běželo se na Kosti, kde to znám jako svý boty. Už jsem tady běžel několik žebříčků, pépéček, soustředění a naposled předloni Euromeeting. Jen srpnové soustředění s Aljošou jsem vynechal, to už by bylo blbý. Letošní mistrák na klasice byl ale o něčem jiném než o znalosti skal - byl o fyzičce a o volbách postupů.

Na úvod bylo semifinále směrem na Kacanovy. Běželo se v nudli lesa, pak po poli, pak zase v nudli, pak zase po poli, pak kolem baráku, kde jsem byl tuším 2008 na Turmanovi, pak zase po poli, pak přes údolí a do cíle. Trať nebyla nic moc, na druhou stranu co v takovém terému postavit. Šlo spíš o to se rozběhat, seznámit s mapou a postoupit. To se mi po standardním výkonu povedlo ze čtvrtého místa. Udělal jsem asi 2x30" chyb, ale možná víc, bohužel mezičasy nejsou.

Finále nás podle očekávání protáhlo roklema v severní části Kosti. Držel jsem se Šéďovy metody "všechno okolo a stejnou cestou zpět", protože tohle platilo na Euromeetingu a navíc jsem si momentálně jistější na rovných cestách než ve skalnatém terénu. Naopak reproši co na to měli, chodili všechno rovně. Co bylo lepší a hlavně pro koho, zatím nevím - od pořadatelů se mezičasů asi nedočkáme, snad bude nějaký rozbor v časáku, kam se se svýma exotickýma obíhačkama třeba dostanu.

Mapa byla výborná, generalizace mi sedla při dlouhých přebězích, ale horší to bylo na dohledávkách - měl jsem problémy do mapy vůbec vidět. Na dohledávky jsem si musel zastavovat a mžourat do mapy zblízka, takže jsem ztrácel pár vteřin na každé kontrole. Příště už asi půjdu s lupou.

Od začátku jsem vyrazil svojí standardní rychlostí a spoléhal na svůj tradičně rychlý závěr. To jsem ještě netušil, jak rychlý bude. Kontroly nacházím jednu za druhou, obíhám co jde a dlouhý postup jdu rovně (je podobný jako na EM). V protivce za šestou kontrolou potkávám Beta, který startoval 9 minut za mnou. Ty vole, to už mě stáhl o 3 minuty?! Na desítce nechápu situaci a ztrácím 2 minuty. Zbytečná chyba. Na druhou stranu takovýhle impulzy občas potřebuju, pěkně mě to nakoplo a na obíhačce na jedenáctku to pálím, co to jde. Před kontrolou potkávám Osina a za chvíli se už v hustníku směju do kamery. Přežil jsem middlík v pičoidu (rozdělovací metoda, která většinou nikoho nerozdělí), ve kterém jsem potkal Píchala a Udra. V obíhačce na devatenáctku počítám, jak na tom jsem. Asi nic moc - Osina jsem nedoběhl, Píchal mi asi dává a tahle obíhačka byla asi pěkná pitomost. Pro jistotu obíhám i na dvacítku. Když k ní přibíhám, akorát k ní zespodu přilezl Bet s Osinem na zádech. Bet vypadá pěkně našláple a já čichám příležitost. Před chvílí jsem šoupl gel a na obíhačkách si celkem odpočinul. Házím kotvičku a ťukám si to za Betem. Na 24. nechápu, proč Bet běží kolmo dolů a pak zase nahoru - ne není to příprava na Velkundu, ale takhle se měly dneska volit postupy. Teda když na to člověk měl. 24. razím první, protože se Betovi nechce do průchodu. Pokračuju traverz, ale Bet zase kolmo nahoru. Trochu mě znervóznil, ale na další jsme zase spolu. Na 27. Bet nezvykle dlouho (asi 2 vteřiny) mapuje - aha volba. Mrknu do mapy a vidím nádhernou cestovku. Ale to už Bet zase líže vrstevnice. No co, teď už není co ztratit, šup dolů a cestovka - jen o 10" pomalejší. Po hodině je jasné, že jsem běžel 25 minut nejen s mistrem světa, ale i s mistrem republiky. A zas tak hrozný to nebylo :) Nakonec jsem skončil na osmém místě, i díky tomu, že Kubátík je trouba a běhá klasiku bez gelu - tohle není juniorský. Takže spokojenost, přece jenom ač fyzická příprava nebyla špatná, tak ta mapová byla jen před týdnem na borském oblasťáku.

Závody byly perfektní, navíc okořeněné banketem, ale ty mezičasy (a i startovky) jsou fakt ostuda, to mě nenapadlo, že takový megaklub jako OK99 tohle podcení... Výsledky. Naštěstí Bestík umí lepší výsledky, i s mezičasama.

mapa Kost v mém mapovém archívu