Letní točení 2013

Přišlo léto a s ním pravidelné točení. Podobně jako loni, kdy jsem se upsal na Jungfrau marathon, mi ani letos nechyběla motivace pro honění objemu. Čeká mě Krkonošský maraton, který rozhodně nebude zadarmo, proto jsem poctivě potočil na třech dovoleno-soustředěních.

Nejprve jsme vyrazili na chatu mezi Jizerské a Lužické hory, kde jsou ale i tak pořádné kopce. Žádná Vysočina natožpak Šumava by mě převýšením neuspokojily tak jako hluboká údolí pod Ještědem.

Lauf Malý Ještěd
Účet: 4 dny, 76km, 3076m převýšení

Druhou část dovolené jsem naplánoval do srdce Krkonoš – na Lužickou boudu, kousek pod Špindlerovku. Ubytování s polopenzí ve 1200m n. m. za babku, k tomu vstup do vodního světa a do sauny a večer vychlazená Plznička. Když už jsem u té neskryté reklamy, tak všechny laufy jsem si plánoval na plánovači mapy.cz, kde jsem si trasu optimalizoval popotahováním po turistických značkách, až mi pán vypočítal každodenních cca 22km s 1000m převýšení.

houpy hou

Úžasnější počasí jsem už dlouho nezažil – uprostřed července bylo na hřebenech lehce nad nulou, mlha, vichr, mrholení a když jsem seběhl pod mraky, chcalo jak o život. Radši jsem si s sebou bral na výběhy mobil, kdyby mě to náhodou odneslo do Polska. Ale ten zážitek ze strašidelných, drsných a opuštěných hor, kdy jsem dvě hodiny šlapal v bažinách a kamení a na hřebenech děkoval za tyčové značení, byl k nezaplacení. Naštěstí si Romča s Bertou mohly užívat tobogán a vířivky ve Vodním ráji, jinak by mi takováhle dovolená asi neprošla. Poslední den jsem ještě udělal lauf na Sněžku, ale protože se počasí vybralo, musel jsem celou dobu kličkovat mezi Polákama (ti chodí na Sněžku v polobotkách, s knírem a igelitkou).

vrchol léta

Lauf Bílé Labe
Lauf Labská
Lauf Szrenica, „výklus“ po bobové dráze
Lauf Sněžka
Účet: 4 dny, 90km, 3190m převýšení

V poslední části točící dovolené jsem definitivně přišel o všechny pracně nasbírané červené krvinky, protože jsem byl odsouzen strávit deset dní v parném Chorvatsku. Za celý pobyt jsem potřeboval jedny trenky na spaní, dvoje plavky, žabky, černý brejle a věci na běhání. V místě kde jsme bydleli, končí veškerá civilizace sto metrů od moře, tak jsem měl trochu pochyby, jestli vůbec něco natočím.

jak být 10dní za exota

Nicméně stále jsem měl před očima plán od trenéra Kerviho, proto jsem byl rozhodnutý točit i tam, kde přežijí sotva pouštní mravenci. Přes den se dalo být tak maximálně v moři, takže na běhání jsem vyrážel v 7 ráno nebo v 7 večer. I tak ale bylo na chcípnutí. Nezbytnou součást výbavy tvořil Camelbak s vodou, kartička pojištěnce (kdyby mě rozsápali divocí psi, které jsem slyšel v noci výt), mobil a hajzpapír (střeva nějak nezvládala celodenní přísun melounu a piva).

dovolená s BT masters nebyla zadarmo... a těch pět Tulamorek padlo během jednoho večera...

Trasu jsem ve vnitrozemí hledal podle plánku z Openstreetmap a překvapilo mě, jak skvěle to sedělo. Cesty nakonec byly široké, výhledy na moře dechberoucí a živočišná havěť všudypřítomná. Neustále na mě útočily kobylky, přes cestu mi dělali sítě obrovští pavouci, pod nohama šustily ještěrky a taky jsem potkal hada, želvu a kočku s ptákem v tlamě. Byl to tedy další točící zážitek, který už si doufám nezopakuji. Jestli jsem na maraton potrénoval nebo se naopak zničil, se uvidí za týden.

 hrvatska kornjača

Lauf tam a zpět a kolem dokola
Účet: 9 dní, 123km, 4 úpaly