STRC MTBO

V rámci ladění na podzimní vrchol sezóny (Hruštice) jsem si tréninkově loupl Smrčkův Salomon kros v Říčanech a bajkerský družstva na Kladně.

Miloš Smrčka alias Chuck Norris pořádá každý podzim v Říčanech kros. A celkem pěkný. Na mapě Údolí raků, resp. nově Jureček, vybral zajímavou trať - začátek palba údolím (raků), pak zalamovák a houpavě zpátky se zalamovákem dolů. A to celé dvakrát, celkem 11 kiláčků. Sjeli se vesměs hobíci a ambasadoři Salomonu, kteří za to, že nafasují, odběhají i některé závody série STRC. A to je fér.

Takže jsme od startu vyrazili ve třech (Krupička, Skalský a já), ale hned v údolí jsme zabloudili. Nikde nebyly žádné šipky. Pak jsme si všimli bílých teček na stromech (90% byly břízy, takže paráda). Chvíli jsme váhali, jestli to není vyznačený Smrčkův tréninkový okruh, ale pak jsme se po nich vydali a bylo to dobře. Jenže do zalamováku na konci údolí vedla ostrá vracečka, kterou zase kluci přeběhli. Houknul jsem na ně, ale už jsem byl ve vedení, takže jsem to musel tahat. Což nebylo nic moc, když se uváží, že za mnou "klusal" Krup a já ještě musel hledat tečky na každé křižovatce. Aspoň jsme utrhli Skaláka, na kterého to byl moc orienťák. Druhé kolo ale už bylo jasné, takže Krup si zrychlil a nadělil mi minutu a půl. Měl jsem ze závodu dobrý pocit a ještě jsem dostal dvě stovky od Chucka k tomu. Ty mi zaplatily benzín a basu Bráníků (akce v Makru za 4,90 bez DPH), když už Chuck zapomněl na stánek s pivem a buřtama.

Co je ale důležitější, svůj první atletický závod si odbyla Berta. V kategorii do 5 let se utkala s nabušenými soupeřkami na záludné 350 metrů dlouhé trati. Vyhrála (od konce). Ale dostala perník a ten snědla suveréně nejrychlejc ze všech.

Dávej dávej!

Na bajky jsem v neděli zavítal, abych neztratil kontakt s dalšími odvětvími našeho krásného sportu a pomohl Jičínskému týmu. Když mě tam bajkeři viděli, říkali, že jsem si spletl sport. No jen se smějte, blbečkové. Na just jsem si nechal blatníky, zvonek a taštičku s multiklíčem z dealextreme.com. S klipsnama mě podpořil Flaška, který je ani neměl. Už jsem čekal, že místo mě vyšlou do lesa Bertu na tříkolce, případně Emila v kočárku, protože Romči mapník se mi nevešel na řídítka, takže jsem se chystal navlíknout LOBácký. Zachránil mě Tomsky se svým velkoobjímkovým profi mapníkem.

Od závodu jsem nic nečekal (vždyť to jsou bajky, což je něco jako LOBy bez lyží), ale že centrum závodu poznám až podle Kládinova karavanu (cedulky ani lampión nikde nic) a že už tak složitý systém průjezdu a předávky se dá komentováním desetkrát víc zesložitit a že už i na bajkách se jezdí v kompreskách mě dost překvapilo. Naštěstí bajkeři už aspoň přišli na to, že se SI čip dá nosit na prstu a ne jen na jo-ju jako permice na sjezdovky. Ale zatím to jen testujou... Co mě ale nepřekvapilo, byl výsledek našeho družstva - MS. Tedy mimo soutěž.

Zajel jsem perfektní výkon, pouze přehlédnutá odbočka na 20. kontrolu mě stála 10". Porazil jsem Pavla Lochnese i přes to, že jsem byl nemocný, měl jsem delší farsty a jsem ambasador Salomonu (bez soutěže o zajímavé ceny). Má-li být některý závod tím posledním, ať vypadá jako tento. Zažil jsem víc, než jsem kdy doufal.

Pavle, ty jsi prostě ďábel, který dokáže nemožné. Přestože ses do reprezentačního výběru dospělých nikdy nepodíval, jsi schopen předvést výkon špičkové úrovně. Z mého pohledu jsi přinesl právě ty ten obrat, kdy sedmé místo začalo mít zlatý odlesk. Klobouk dolů, máš můj obrovský obdiv.

Chvíli mě mrzelo, že jsme odjeli před výdejem map, ale pak mi došlo, že dneska byla mapa vlastně zbytečná, takže jsem hodil postupy na Bertin surrealistický výtvor:

V čistém lese bylo poměrně hodně cest.

Citace: Olaf+Miška

Gratulace Kodymu k vytvoření nového světového rekordu v BT limitu!!!