Před třemi lety jsem si zde zaběhl svůj osobák na desítku, a tak mě zajímalo, jak jsem na tom teď, když jsem ukončil svou reprezentační kariéru orientačního běžce, protože aktuálně ty výzvy vidím hlavně mimo ten sport. Navíc jsem zásadně změnil životosprávu - místo doplňků stravy, regeneračních afterdrinků a ionťáků, teď piju vodu (žízeň), Braník desítku (minerály), Plzeň dvanáctku (trávení) a Konrád Kapucín černé (doplnění cukrů). Vše v minimálním množství splňujícím podmínky BT cupu.
Než přihlásil jsem se a protože kombinace pochmurného počasí a nebezpečné tratě za silničního provozu si vyloženě říkaly o bezpečnostní dres, oblékl jsem osvědčenou kombinaci černého termotrika a BT dresu. Jaké to překvapení, když se vedle mě na startu objevil Alda ve stejném kroji! BT tedy mělo dva zástupce. Škoda, že nás Miloš svou neznalostí tak základního slova překřtil na "bermental". Nebo se bál propagovat alkohol.
Po nepovedeném startu (došly náboje) se začalo zostra. První skupinka byla hned fuč, ale já se chytil do vlaku, který řídil Alda. Vzal si k srdci rady Petra Vabrouška, což mu přineslo zrychlení a konečné páté místo. Já jsem dovlál na osmém, ale v luxusním čase (32:33) jen 24 sekund za osobákem. A protože už jsem pologeront, dostalo se na mě i na vyhlášení. To je na Kbelské ale skoro za trest - hromada nesmyslů polepených cedulkami "MČ Praha 19 - Kbely". Ideální na DKP besídku nebo Šedivým do domácí výbavy. Naštěstí jeden ze sponzorů přidal i láhev vína. Berta si se mnou asi naposledy užila vyhlášení vítězů, protože jestli něco vyhraju na lampionech, už bude mít smůlu.
BTčko po startu
světlo na konci tunelu
1 komentář:
No jo, OB je velikej sport, to snad pochopíš. Na TdF se asi nikdo nekouká, tak tam je to ještě možné
Okomentovat