MČR sprint a béčka Landštejn

Letošní MČR ve sprintu mě zase naštvalo. Nečekal jsem žádný velký výsledek (po třech dnech kulhání jsem mohl aspoň klusat), ale když jsem na posledních třech kontrolách v podstatě zbytečně přišel o třetí místo, měl jsem chuť sežrat čip. Přípravu jsem po dlouhé době omezil na rychlý pohled na mapy.cz. Z něj mi bylo jasné, že ve městě to bude jednoduché, pod hradem složité a kolem hradu volba. Na zmapování změti schodů nebylo dost podkladů a hlavně ani čas ani síla. Ostatní evidentně nelenili (Šéďa: "Jasný, start sedí a jednička bude v tom parčíku, jak kreslil Bet"), ale podle jejich výsledku a i třeba podle Vojcka ("Na trojku jsem viděl, ze bych to za běhu nevymyslel, tak jsem se u kontroly zastavil"), mám pocit, že důkladná příprava ala Dým (10x A4 loni ve Studánce) za tu námahu nestojí.

A samozřejmě jsem nebyl naštvaný jen já. Kromě vítězů snad úplně všichni. Sprint je prostě naštvávací disciplína, těžko ho někdo zaběhne úplně čistě a tady sebemenší chybka trestá propadem v pořadí. Předpokládám, že naštvaný byl Dým (disk), Ňuf (skoro bronz), Bet (zase nevyhrál) a mnoho dalších. Spokojená jako jedna z mála byla Berta, která si cestou na jedničku koupila zmrzlinu a dolízala ji až na čtyřce, pak se vyčurala a před tleskajícím davem doběhla do cíle.

Ale jinak velký dík pořadatelům za skvělý prostor, mapu, tratě, TV přenos a pivo na zahrádce v cíli!

Past na Bertu ještě před mapovým startem - stánek se zmrzlinou!

Pak začal mapovat Emil a hned jsme byli u dvojky.

 

Past na tatínka u trojky - naštěstí (bohužel?) zavřeno.

 

Nebýt špalku, asi bychom byli DISK.

Obden se běžely béčka u Landštejna. Na ty jsem se hodně těšil - konečně mě přestaly bolet nohy, čekal se rychlý, pěkný a jednoduchý terén, žádný stres (jsou to jen béčka). Nakonec to bylo přesně tak a ještě k tomu se přidalo perfektní zázemí. Bohužel se přidal i "kapří" nádech k mapě (klasifikace cest a porostů, chybějící paseky a průseky), absence radiovky aspoň na sběrce a v cíli (Béďa si zopakoval odčítání) a "zklamání" z cen na vyhlášení. Samozřejmě že ceny nejsou to zásadní, ale dát v hlavní kategorii látkovou tašku s poznámkovým blokem bych si jako pořadatel nedovolil. A když už jsem byl po dlouhé době na bedně, vzal jsem s sebou Emila, abych otestoval nový "vyhlašovací předpis". Prošlo to - ještě aby ne, když pardubičáci nastupovali s "velkou klubovou vlajkou".

Mapy v archivu vlevo.

SJC/BT rulez!