Přitom připravený jsem byl dobře. Měl jsem natrénováno, byl jsem po SP rozzávoděný i odpočatý, měl jsem skvělou teoretickou přípravu.
Bohužel okolnosti se sešly proti mně. Přišlo první jarní vedro, ze kterého obvykle dostávám úpal (napůl se stalo zase). K tomu 5 hodin cesta za volantem, z toho hodina v zácpě. Nestíhačka do karantény, takže jsem si nestihl okouknout doběh.
Po delší době pořádná předzávodní příprava (díky, Mapy.cz).
Před startem jsem ale vše hodil za hlavu (stávají se přece horší věci). Trať vedla tak, jak jsem (určitě nejen já) myslel. Fyzický pocit byl ale hrozný - přehřáta hlava, sucho v krku, tuhý nohy. Naštěstí to byl nejspíš jen pocit (nebo fungovalo moje vnitřní "musíš, jde o všechno"), protože jsem např. vyhrál nejdelší postup, co byl navíc celý do kopce.
Trať sprintu - postup dle GPS.
Jenže tři kontroly před cílem přišlo zatmění (jako na MS 2009). Zvolil jsem delší postup, zato víc do kopce a závěr v půlmetrové trávě. A k tomu jsem ještě přeběhl silnici… Ztráta 25 sekund a sešup ze třetího místa. Dokonáno bylo na sběrce, kdy jsem bez přemýšlení vyrazil opět blbě (myslel jsem, že ty tkalouny jsou povinný postup - nechápu, proč jinak tam byly) a dostal jsem na tom 5 sekund (což bohužel znamenalo tři místa).
Čas se měří až v cíli...
Nedělní spritnové štafety už byl „jen“ výborný trénink, jelikož jsme štafetu slepili z dorostenek (bojovaly statečně). Dospělým se tak daleko nechtělo... Příští rok je to ale stejné, holt na tak složitou organizaci si troufnou (zatím) jen Moraváci.
Trať sprintových štafet (GPSka je dost mimo).
Samozřejmě díky pořadatelům za skvělé závody.
A kdo ví, třeba jak můj blok na ME začal, tak na ME i skončí :)
Žádné komentáře:
Okomentovat