Doprava nominačky FRA

Odjezd na nominačky do Francie od OBI Roztyly, Kodyho nabírám v Plzni a Murka v Boloni.

Koučovy seky

Zase na mě přišla tvůrčí krize a na dlouhou dobu jsem se odmlčel. Dokonce i Hendy si stěžoval, že už ze zoufalství musí číst Žabiňácký blok. Týden jsem se totiž šrotil na mikroekonomii (děkuji Šéďovi za doučování) a samozřejmě točit. Čekalo mě totiž mistrák. Dodnes moc rád vzpomínám na finálovou trať middlu na MČR 2002 na Opičce.

Myslel jsem, že to bude takový normální závod, v kalendáři jsem ho neměl, protože nemám kalendář a nijak jsem se na něj nepřipravoval, spíše naopak, ve čtvrtek jsem na dráze ještě přitvrdil a v pátek se utěšoval, že do nedělního finále snad postoupím a nebude to tolik bolet...

Trať jsem nakonec nějak obkroužil, a protože je v Česku nepsaným pravidlem, že middle na 35´je moc romantický, takže se běhá zásadně přes 40´, měl jsem v lese o čem přemýšlet. A vzpomněl jsem si na historky z repre (jak jinak).

MS 2008 Česko - sprint kvalifikace

Na trati prostějovské kvalifikace jsem udělal asi tak 3" chyb a s přehledem se kvalifikoval. Kouč v cíli: "Mrázi, to mi spad kámen ze srdce". Nebylo se co divit, dostal jsem od něj důvěru běžet jeden z nejtěžších sprintů:

kliknutím na celou mapu

ME 2008 Lotyšsko - long kvalifikace

Tady jsem pochopil rozdíl mezi MS a ME. Zatímco nepostoupit do finále na MS je skoro ostuda, postoupit do finále na ME je leckdy veliký puoblém. Tenhle závod jsem šel bez chyby, a to jsem měl co dělat, aby se mi z těch vrstevnic nezamotala hlava. A Bet mi dal jen 15 vteřin! Přitom to na finále stačilo jen tak tak. V cíli jsem byl nadmíru spokojen, ale Radovan mě zase rozsekal: "Takže bez chyby Mrázi, jo? No tak to bude asi pěknej běžák, to nezkazí nikdo." Po závodě si ode mě půjčil mapu, kterou mi po hodině bloudění s omluvou vracel: "Teda Mrázi, ty ses fakt neztratil? Taková brutalita...".

kliknutím do RouteGadgetu

Nominačky na ME 2009 - někde na Moravě

Tenhle závod byl parádní běžák a chcalo a chcalo, prostě všechno mi hrálo do karet. Chybky by se nějaký našly, ale rval jsem to co se dalo a doufal v kvalifikaci na ME do Bulharska. V cíli jsem byl jeden z prvních, takže zevlující kouč s deštníkem se hned vyptával: "Tak jaká, Mrázi?" "Jo dobrý, skoro bez chyb, čas těsně nad 79´". Kouč na to: "No jo, myslel jsem si, že ty nejlepší to půjdou pod 75´". Asi nemusím dodávat, že jsem to za těch 79´vyhrál...

kliknutím do RouteGadgetu

Z kanálu na vyhlídku

Letošní jarní sprintová sezóna se pro mě v neděli završila. K Aljošovi do Ústí nakonec nepojedu a nominačky jsou ve hvězdách, navíc ani nemám limit (leda bych to udělal podobně jako Bet a zprůměroval čas z trojky a desítky, pak by vyšlo 15:47).

V posledních 9 dnech jsem si udělal 4 sprintové zářezy, což by mě mohlo vynést do popředí JJ superrakningu, jestli to ještě existuje.

Pardubický sprint už rozebral Olaf. Půlku koně si nakonec odvezl Bet, kterej ale nechal pragovácký srdce doma, vynechal štafety a unavený neunavený vyhrál. Já jsem skončil až na 16. místě. Byl jsem teda dost zklamanej, ale jak psal Dany - budem lepší od závodu k závodu. Mapy s postupama na obpostupy.

Ve středu se pak konal Přebor Prahy ve sprintu na Pražačce. Výhodu měl akorát Šéďa, kterej to tam jako závodník z pořádajícího oddílu zase znal jak svý Cumulusy. My jsme tam sice před ...no ještě když Pápn chodil na gympl... lety každej tejden s Filipem Stárkem točili, ale zaprvý si to nepamatuju a zadruhý jsme neběhali s křovinořezem, takže jsme se do většiny prostoru závodu ani nepodívali. Ale sprint to byl, mapa seděla, bylo to blízko, na nový mapě, skvělý zázemí, občerstvení a ceny. Posledních 5 minut mi dělal tykadlo Holly, což mi pomohlo k obhajobě předloňského titulu těsně před Flaškou. Vyhrál Olaf, kterej to šel jen tréninkově a dopoledne ještě běhal kopce, takže mi dal jen minutu a půl.

Přebor Prahy na sprintu

Pro samý lamióny jsem skoro zapomněl lízat asfalt, proto jsem se v sobotu s Lubošem vydal na cyklostezku do Poděbrad na pořádnou českou desítku. Výpadek tempovýho tréninku byl znát, takže jsem měl co dělat, abych odolal náporu Milera a Peloucha. Nakonec to stačilo a já si za druhej flek a průměrnejch 32:50 odvezl dva kapříky (jo, byl to samozřejmě PZ) a čtyři kuželky z Postřižin. Sice bylo asi patnáct stupňů, ale to mi nezabránilo v Liškovatění a šel jsem si zaplavat s dračíma loděma.

Poslední dva sprinty se běžely v Mělníku v rámci PŽ (pozor, PŽ není PZ). Obě tratě mě moc mile překvapily. Byly trochu delší (skoro 20´), ale zato opravdu lahůdkový. Přesně to co od sprintu očekávám a jak by podle mě měl (aspoň v Česku) vypadat. Hodně běžeckej a na první pohled primitivní, ale přitom na každym postupu je co řešit, ať už zleva zprava, vyrovnané volby, nenápadné pasti, změna směru, krátké dlouhé postupy. Prostě sprint by měl bejt rychlej, vyrovnanej, mapa přehledná, měla by rozhodovat běžecká forma a několikavteřinový chyby, který se ale dělaj jen z nekoncentrace. V Pardubicích to bylo taky skoro ideální (tím nechci lézt Béďovi do zadku), ale mapa byla občas nečitelná. V Mělníku jsem si zase krásně zaasfaltil, nahonil ego a na mou počest mi nad soutokem postavili romantickou vyhlídku.

PŽ Mělník - ráno

PŽ Mělník - odpoledne (po svíčkový a Holbě)

PS: Postupy si do mapy nekreslim kvůli pozdější mapové přípravě. Aspoň to pořadatele donutí dávat mapy na www.obpostupy.cz

PPS: Omluvte pražskeeej sleeng, ale jsem přece Přeborník Praheee!

Jednou větou

Aby mi neklesla návštěvnost, tak musim něco vypotit. Protože mám teď zkouškový plus mě zaměstnává rodina, klikání, krysa a točení, nemám vůbec náladu něco vymejšlet, takže píšu jen heslovitě.

-máme nové Sparťanské dresy a posily (Vořech, Tom) - kdo snad ještě nezaregistroval
-zkouška z angliny za jedna (praktikování na banketech se vyplatilo)
-krysa už je zdravá (přivřel jsem jí do myčky a tři dny nehejbala zadní nohou)
-byt je zkolaudovaný
-Romča úspěšně kyne
-moje hong-kongská čelovka byla vybrána do Bořanova hodnocení
-9. flek na MČR v půlmaratónu docela jde, ale zase jsem to nedal pod 70´ (70:15)
-kvůli rýmičce jsem neběžel ani MČR v maratonu ani MČR na 10km na dráze (takže už nezískám titul MČRholik)
-po nemoci a s bolavým krčíčkem jsem jel na Béčka do Mostku a na Opičku (nebo to byly Áčka?)
-v sobotu se mi běželo dobře, ale dostal jsem 10 minut a byl jsem nejhorší ze Sparty
-v neděli se mi běželo ještě líp, ale dostal jsem 5 minut a navíc mě porazili dva pragováci (už aby začaly sprinty)
-poprvé jsem přispěl na Facebook


Jestli se stalo ještě něco, tak to napište do komentářů.

Za odměnu přikládám motivační video pro MS ve Francii.

NEW! Splněné limity

Minulý týden jsem udělal zkoušku z matiky. Počítal jsem ale diferenciální rovnice a určité integrály, žádné limity. Takže já jsem limity nesplnil. Zato reprezntace OB měla na pořadu další víkendovku na legendární chatě Orientka. A tam se limity plnily.

Zase teplé zprávy přímo od zdroje:

Všem natrh kušnu mlaďoch Vojta (15:13), za ním se srovnalo jádro repre Olaf (15:29), Bingo (15:36), Křivda roku (15:42) a uzavřel zase mlaďoch Víčko (15:49). Další už to nedali, ale vzhledem k tomu, že se k limitům leckdy stačí jen přiblížit a s ohledem na asfaltově nepřátelský terén na MS ve Francii to zas až tolik neznamená. Ještě baby - Dana 10:37 a Topča 10:40, za redakci gratuluji.

...no, nelízli byste si?

Sprint v Turnově

Reprekamarádi odjeli beze mě do Švajcu na tamní mistrák. Abych nezahálel, střelil jsem si v pátek pět dvojek do tempa půlmaratónu a v sobotu jsem vyrazil na ještědský sprintový přebor do Turnova. Byl to můj první závod od podzimu, takže jsem si v pátek při balení zopakoval BU KA MA PO ČE PA ČI BO.

Závod samotný byl celkem pěkný, ale nic co bych nečekal. Stavitel vytáhl z terénu maximum - technické pasáže mezi paneláky, dlouhý přeběh a pár záludných voleb. Moc chyb se udělat nedalo, ale na volbách jsem si vylámal zuby. Schválně se otestujte, kterou variantu byste zvolili. Jenom připomínám, že v reálu jsem na rozhodnutí měl asi dvě vteřiny, do mapy mi foukal vítr a kapal pot a byl jsem pod tlakem z potvrzení role favorita závodu. To jenom na omluvu, proč jsem všechny volby zvolil špatně. I když se na mapu dívám teď po závodě, pořád mi volby připadají plus mínus rovnocené. Ve skutečnosti byl rozdíl ale propastný.




Fakta:
1-2
A:370m/12m
B:395m/14m (ztráta 10s)

9-10
A:1070m/22m (ztráta 30s)
B:970m/20m

14-15
A:280m/16m
B:350m/18m (ztráta 20s)

Dohromady mě špatné rozhodnutí stály kolem minuty, což by mi jindy rozhodně znemožnilo obhajobu loňského titulu. Ještě že jsem se vytrestal už takhle brzo a můžu zapracovat na mapové a mentální přípravě.

Půlmaratónský očistec

Rozhodl jsem se pokračovat v prolamování osobáků. V únoru padl na trojce, v březnu na desítce, takže logicky v dubnu měl padnout osobák na půlmaratón. Navíc loni jsem ho běžel přesně 70´ bez speciální přípravy. Letos jsem víkendy místo hledání lampiónů s reprošema trávil napůl ve škole a napůl na vltavské cyklostezce lízáním asfaltu. Ve Stromovce to pod vedením Kerviho šlo taky všechno podle plánu. Týden před závodem mě teda začaly dost bolet nohy, ale to přijde vždycky, když přestanu točit a jen tak ladím.

Díky letošní účasti v elitní skupině jsme měli šatnu společnou s černochama a dalšíma top atletama, včetně Petra Vabrouška. To je mimo jiné dealer SL3S kompresních ponožek a když nás se Sosákem viděl, jak si natahujem podkolenky od Craftu, obrátil oči v sloup a hned nám sponzorsky přidělil svoje. Kompresní pocit byl dost podobný, ale látka je mnohem příjemnější a snad mi nesleze kůže, jako když jsem si jednou namazal lejtka koňskou mastí a navlékl Crafťácké kompresky.

V sobotu jsem očekával klepec od Róberta, splnění mety 1:12 pro Dalibora Bartoše a můj souboj se Sosákem na úrovni 69 minut. Jenže to dopadlo úplně jinak.

Vyrazil jsem jako loni se skupinou prvních žen. Na sedmém kilometru v té skupině zůstalo už jen polovina černošek, jejich vodič, Štefko a já. Trošku mě to znervóznilo, ale tempo bylo úplně stejné jako loni (prvních 5km za 16:14), tak jsem pokračoval. Pak ale přišel osmý kilometr a mě jakoby někdo vytáhl ze zásuvky. Prostě konec. Minul mě Krupička a odpadlá černoška. No jo krize, sice přišla trochu dřív, ale to přejde. Počkám na Sosáka a zase to rozběhnu. Ten mě předběhl na mostě na 10,5km, kde nám fandil Švihák (druhých 5km za 16:34). To už jsem ale věděl, že je zle, protože jsem nebyl schopen se ho chytit. Zabalit to nešlo, protože na 15km čekal Pápn. A navíc by to byla hanba fuj a žádné body do žebříčku běhej.com. Tak jsem se trápil dál (třetích 5km za 17:51) a předběhly mě zpátky všechny ženský, Novák a Mulugeta. Do cíle to bylo přímo, takže zabalit by to už nemělo smysl. Čas už byl nedůležitej, jakžtakž optimismus mi dával pocit, že mě ještě nedoběhl Bartoš, Frei ani Vabroušek. Na 17km mě někdo předběhl neuvěřitelnou rychlostí, plácl mě po zádech a ještě na mě houkl: „Pojď, vole!“. Až v cíli jsem zjistil, že to byl Aleš Drahokoupil, co s náma letos začal točit v Krčáku. Neuvěřitelným závěrem, kdy skoro doběhl Štefka, se postaral o ještě větší překvapení než já loni. Mých posledních 5km mluví za všechno – 19:00.

Je fakt, že jsem to asi od začátku přepálil, ale na druhou stranu, aby mi došlo po dvaceti minutách úplně normální není. Takže tenhle debakl přičítám vedru. A evidentně jsem v tom nebyl sám. Krupička i přes relativně dobrý čas se prý dost natrápil, že půjde Štefko přes 70 minut čekal málokdo a další výkony (Frei zabalil, Sosák na konci vytuhnul, Bartoš 75´) to jen potvrzují.

Když se dva perou, třetí se směje.

"Chtěl bych se jmenovat Jan..."

Fotky jsou od Jáji, další pěkné jsou na jejím rajčeti. Televizní záznam.

Tak a teď jsem se vybrečel a hurá zase točit!