Osobák bez kapříků

Tak jsem si na starý kolena udělal další osobák. Po loňské Hruštici přišlo na řadu další z asfaltových dobrodružství - půlmaratón. I když pseudoagenturu PIM (nově Runczech.com) ze srdce nesnáším, termínově to vyšlo zase (potřetí) na Pražský Hervis půlmaratón 2013. Naději na vylepšení přístupu ke skoroelitním závodníkům dával Štěpán, jakožto nová posila organizátorů. Bohužel - startovní listina české mužské "elity" byla zase k pláči, takže my "normální" (tedy bez potřeby vnucovat se, případně se ohánět letitými osobáky) jsme se zase museli prodírat prvním koridorem. No ale podařilo se, rozdíl mezi official a real time jsem měl jen sekundu.

Závodu jsem se trochu obával, protože už 14 dní mám bordel ve střevech a po půl hodině pravidelně hnojím Krčák. Navíc minulý víkend to došlo tak daleko, že jsem musel koledovat na hajzlu a vynechat tak MČR v krose, na které jsem měsíc točil.

Při závodě bylo perfektní počasí (aspoň pro mě: 5°C a zamračeno), až na lehký vítr, který fučel snad ze všech stran. Skupinku bab jsem nechal běžet (kdysi jsem jim to tahal, letos čas první - 1:06:48 mluví za vše) a seběhl se se Serbessou se sepnutými nosy páskou a dalšími, kteří ale odpadli na osmém kilometru, když jsem zjistil, že krize dneska nepřijde a trochu to nakopl. Mireček Serbessa se za mě nacvakl na gumicuk, který jsem nedokázal přervat, ani když na mě řval Lochnes, čekající na předávku. A jak jinak - Mireček před cílem zrychlil, sám si doběhl pro kapříky a mě nechal krmit labutě na Vltavě. Ale já to nevzdal, protože mě do cíle hnala vidina "konečně to stlačit pod 70´". Poslední dvoustovka hodně bolela, ale nakonec se to povedlo - 1:09:56!

V cíli jsem byl zase klasicky za trotla, který má na čele vytetováno "Ignorujte mě". Zatímco všem dávali deku a flašku, já (i když jsem šel nejpomaleji, co to šlo) dostal hovno. Medaili mi holky daly asi ze soucitu, protože si myslely, že jsem to zabalil - co bych taky dělal tak brzo v cíli. Stejně tak při vyzvedávání věcí ze šatny: "Á, už jste zpátky z první předávky?". Neběžet zadarmo (díky, Žakete), tak snad nakradu v cíli banány a za tu tisícovku je rozprodám.

Záznam z televize je tady, ale je stejně zbytečný jako každý rok - hodina záběrů z motorky na skupinu černochů.

I letos jsem se do televize vecpal a udělal tak reklamu BTčku, když už jsem kvůli sračce musel vynechat ME v pivních.

Únava po závodě.

A na závěr ještě mail od agentury (kdo si diplom vytiskne, tomu ho podle přání podepíšu, podpálím nebo po...):

Milý běžče, milá běžkyně JAN,

jak se ti běželo? Doufáme, že dobře a ze závodu máš ty nejlepší pocity.
Jistě tě zajímá výsledek. Níže vše najdeš, včetně účastnického diplomu.

Startovní číslo: 415 - MRÁZEK JAN
Kategorie: AMM

Split	Time	min/Km	Delta	min/Km	RealTime
Km 5	0:16:15	3,15	0:16:15	3,15	0:16:14
Km 10	0:33:09	3,18	0:16:54	3,22	0:33:08
Km 15	0:49:51	3,19	0:16:42	3,20	0:49:50
Km 20	1:06:25	3,19	0:16:34	3,18	1:06:24
Finish line	1:09:56	3,18	0:03:31	3,12	1:09:55

Pro vytištění diplomu klikni na následující odkaz: diplom.  

Premiéra na Kosti

Po pěti měsících jsem vzal do ruky BUKAMAPOČEPAČIBO (chvíli jsem přemýšlel, kam co patří) a vyrazil (opět) na Kost. Závodní výpadek byl znát - přišel jsem o 5 minut pozdě na start, protože jsem se ve startovce překoukl. Snad se letos konečně poučím - narozdíl od loňska, kdy jsem si taky myslel, že se po DISKu na prvním sprintu poučím a pak jsem DISKnul sprint ještě dvakrát. Závod moc hodnotit nechci, spíš než o výkon šlo o vychutnání si místního nádherného terénu a otestování, jestli po zimním lízání asfaltu zvládnu přeskočit popadané větve.

Ale co bylo na závodě důležité - poprvé jsem oblékl dres SC Jičín, kam jsem přestoupil. Připojil jsem se tak k předlouhé řadě mistrů a vicemistrů světa a Evropy v rozličných orientálních disciplínách:

OB (Dana, Radka, Ropák, Tisky st.)
JMS (Kazdič, Švihák, Dana, Radka, Hóna, Kody)
AMS (Dana, Radka, Kody, Švihák, Íčko)EYOC (Vodák,...? starší MUDy se nedají dohledat...)
WMOC (Havlinda)
MTBO (Tisky ml.)
pivní (Hendy, Hóna)
SMIK (Romča, Zhaly)

A nejspíš ještě mnoho dalších, ale to už jsem z análů nevydoloval.

Moje srdíčko je stále nakloněné Spartičce, kterou budu dále reprezentovat minimálně na úterní standardce, aby si pragováci nemysleli, že mají vyhráno.

Úterý na standardce

Šéďa: "Čau."
Já: "Čau."

Šéďa: "Co novýho?"
Já: "Nic."

Šéďa: "A co Pečky?"
Já: "Porazil mě Klika - je mu 49."
Šéďa: "Tak to měl asi kliku."

Šéďa: "A na blogu taky nic..."
Já: "Nic zajímavýho se neděje a navíc nestíhám."

Šéďa: "Tak tam napiš tohle."
Já: "Tak jo."

JWOC Kurv@ fandim!

Juniorské MS bylo v Česku před 13 lety:

kotel na doběhu

 

no tak kluci trochu nadšení - Bingo už běží

A já jsem byl u toho, lépe řečeno v tom. A nikdy nezapomenu na ten zážitek, když mi fandily davy lidí při doběhu. I přesto, že jsem to totálně po... a dobíhal si pro 42. místo. Možná i to mě nakoplo, abych točil dál. Takže zpětně díky všem, co přijeli.

A proč to píšu? Protože letos bude juniorské MS zase v Česku. V Hradci. A máme možnost si kurv@ zafandit. Povzbudit mladý na doběhu a nakopnout je v jejich kariéře. A proč to vytahuju zrovna teď? Protože současně s JWOC se běží i doprovodné závody a kdo se přihlásí do konce února, dostane od Vaska tričko.

 

Já teda osobně preferuju kombinaci RockForPeople, sprint v Hradci, a závěrečné štafety. Ale to protože triček už mám dost, Berta má ráda muziku a na štafety se prostě musí.

S kým točit?

Tak tuhle otázku už pár let neřeším, protože přijdu z práce domu, vezmu ťapky, čelovku a jdu brousit Emila na Přehradu. Ale určitě se najde dost potenciálních točičů, kteří toto dilema řeší a třeba se sami bojí, tak ani nezačnou točit. Na jeden takový tip mě upozornil teoretický specialista a odborník na sportovní bloky - Lochnes z Jičína. Trochu jsem zabrousil na netu a přináším zajímavé nabídky tréninků včetně cen, úrovně a obsazení.

1) Točení s Róbertem (http://www.robostefko-behej.cz/nabidka/)
Roba Štěfka ani není třeba představovat. Kdo chce ušetřit, může ho tichošlápkovat na Brdech, ale asi bude mít problém mu stačit.

cena: 750,- až 1500,-
úroveň: profesionální
obsazení: Kreisík a podobní chrti

Štefko je ten vpravo.

2) Točení s Radkou (http://www.trener-fitness.cz/outdoor-trenink/)
Radku Churaňovou ani není třeba představovat. Kdo chce ušetřit, může ji tichošlápkovat ve Stromovce.

cena: 750,- až 3000,-
úroveň: dámičky
obsazení: Pápn (podle obrázků se víc klikuje než běhá)

3) Točení s Olafem (http://my.opera.com/dlabaja/blog/show.dml/57740042)
Olafa ani není třeba představovat. Kdo chce ušetřit, může ho tichošlápkovat v Suchdole, Litvínově, Stromovce, Fryštáku a pod Etnou.

cena: dobrovolná
úroveň: dobrovolná
obsazení: dobrovolné

Olaf je ten, co není atlet (nemá trenky a tílko)

4) Točení s BTčkem (http://beermental.blog.cz/)
BTčko ani není třeba představovat. Kdo chce ušetřit, má smůlu, protože chlast není zadarmo.

cena: 1250 piv * 30,- = 37500,-
úroveň: smrtelná
obsazení: nesmrtelné 

 
5) Točení s "Pragovkou" na standardce v Krčáku (http://www.skpraga.cz/rs2/index.php?clanek=1)
Standardku ani není třeba představovat. Kdo chce ušetřit, může vyrazit z domu, jako já.

cena: 400,- za vstup do šatny, splatné SyOnovi, kontroluje Kaliméro, docházku zapisuje Šéďa

úroveň: přítomnost Beta - smrtelná, přítomnost Sosáka - skorosmrtelná (hlavně v kopcích), jinak pohodový tempíčko (4:30 - 4:50)

obsazení: zasloužilé legendy (Bet, Šéďa, Sosák, já, trenér Brázda), pragováci (Flaška, Pája, Lanďák, JaPro), náplavky (Alda, Dann, Vítek, pan Péro, Noga), kamarádi (Kazdič O., Košík, Danny, Iveta, Zuzka), sólisti (VoiToi, SyOn), exoti (KLádin na lyžích), Vask (jen do tělárny) a ještě možná někdo

trať - kliknutím do interradioaktivní aplikace

Případné další nápady uvítám v komentářích. Z osobní zkušenosti doporučuji zimní přípravu v Krčáku, na nominačky vyladit s Olafem, o prázdninách dohnat objem s BTčkem a na podzim lízat silnici s Robem. U Radky jsem nebyl, protože se tam převážně klikuje.

Lost highway

Dnešní sobotní program byl nabouchaný - v Oseku se běžela tradiční Partyzánská stezka a v Lužné u Rakovníka pořádala šelma třetí ročník PZL na historické mapě. Jenže na Partyzánskou se může jen s doporučením od trenéra Brázdy, a ten nebyl na úterní standardce, takže volba padla na lauf na mapě z dob císaře pána.

Jako bonus ještě před startem byla repre společnost v pohřební oktávce (současná reproška, 2x bývalý reproš, současný reproš anténkář).

natěšení před startem

První ročník se náramně povedl v tom, že jsem se epesně ztratil. Tentokrát byla mapa ještě o 40 let starší (ročník 1883), ale zato mi přišla detailnější a přesnější - asi to pak za první republiky flákali. Cesty sice moc neseděly (resp. po nich většinou nebylo v terénu ani památky), ale na směr a vzdálenost se dalo spolehnout perfektně (při adjustování trasy z GPS jsem nemusel ani moc kouzlit). Navíc pokud člověk pronikl do systému šrafování, dalo se krásně orientovat i podle terénu.

Chleba se lámal jinde - na poslední kontrole na trati C se hledala boží muka dvacet minut a na trati B dokonce Dany s Ivetkou nechali na jedné kontrole půl hodiny. Trať A byla v celku pohodová. Na jedničku se vyhnout kancům, trojku maličko pohledat (5 minut), pak nahoru na Louštín a zbytek už byl jen přespolák. Tradiční bonusovou kontrolu jsem tradičně vynechal, protože mi dvě hodiny úplně stačily (a hlavně mému nemocnému kolínku). Navíc byla úplně mimo trať (co tím pořadatel myslel?), takže bych si přidal cca 8 km po polích a asfaltu. Toho se ale nezalekl Sosák, který mi utekl už na kontrolu 40 (vzal to přes Krušovice) a zaslouženě vyhrál čtyři plechouty, o které se kamarádsky rozdělil. Prostě jsme si krásně zaběhali, k tomu sluníčko, cenťák prašánku, co chtít víc.

PS: doufám, že se těch 20 pitomců, co běželi po kolejích a málem skončili pod vlakem, nad sebou zamyslí...

mapa

Berta mezitím doma trénovala na pivní štafety - letos budou se Spýťou a Dandym pořádně našláplý!

Lyžařská dieta podle Mrazák.kom

Tenhle článek nejdřív napsal Zhaly.kom, aby bylo jasno. Už to musím radši takhle explicitně sdělovat.

Vánoce pro mě byly odjakživa spojený s brutálním točením. Koho by taky bavilo vysedávat u stromečku a cpát se kaprem a cukrovím? Co mi paměť sahá, jezdili jsme s Prochorem do Jilemnice a pak k prasatům na Zdravotník. Loni s BTčkem to taky bylo slušný. Pokaždý mraky kiláků a piv, prostě nádhera. Jen jednou nade mnou zvítězil prasečí mor a musel jsem strávit Silvestr na hajzlu v Praze. Proto jsem se i letos těšil na točení neskutečných 12 dní v kuse. Nakonec jsem ale byl rád, že jsem alespoň něco stihnul odběhat, než mě zase přepadl prasečí (tentokrát šumavský) mor. A nalyžoval jsem všehovšudy ubohých 15 kilometrů.

"Rozklus" přišel už na DKP besídce, kdy jsem neúspěšně honil metro, takže jsem zase naklusal do baru a pak dal pochod na disko. Naštěstí mě nabral noční bus, jinak bych asi dostal žaket. V Jičíně jsem si dal krásný trojtrénink (lauf Prachovky-Veliš, tempo v blizardu a vyprdění se břečkou na Pelíšek) říznutý odpoledním bruslením za dozoru Bc. Pidina.

sundejte mi ty brusle!

Byl jsem už docela rozsekanej, ale Posázavská se neodmítá. Tentokrát to bylo celkem na pohodu, protože Bet chladil turbozónu, Pragováci odpadli už na začátku Vlčí rokle a klacky.kom nás nikam nezatáhli.

Převzato od Beta, mně se už foťák do baťohu nevešel (měl jsem v něm: pití, cukr, gel, hajzlák, dvoustovku, občanku, mobil a mapu - prostě už musím dávat na kluky pozor)

Protože Berta se ještě k prasatům bojí, přesunuli jsme se na Šumavu, kam nás pozval Šéďa. Ten se ale většinu času léčil z rýmičky, takže jsem musel ladit na Zéland jen s Betem. Ten se mě první den pokusil zničit na tempu, ale když viděl, že silnice je stále moje království, prchl přede mnou na Sedlo (902 m n.m.). Další den jsme jeli na Šumavu hledat sníh, ale dalo se jen na 7km nudli na Březník. No, aspoň něco. Poslední den se i Šéďa dočkal - dali jsme si lauf na Ždánov. Bylo to celé bahnem, sněhem a terénem - já vytáhl svoje nejterénnější adidasky, ale Šéďa se klasicky spokojil s cumulusama.

Kluci pak odjeli lovit kapříky a body do svěťáku na Zéland a na mě dolehla šumavská rýmička. Ze Silvestrovského točení tak nakonec nic nebylo, proto si za letošní vánoce připisuji jen 171km a 2kg nad závodní váhou.

běh se zátěží

 konečně jsem shodil dredy, píchnul špendlík do ucha a nahodil číro!

 a Romča mě v tom nenechala