Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

neděle 2. června 2013

Propíchnuto

V Čechách pršelo, na Moravě ne, a někde mezi pořádali Žďáráci béčka. Les byl rovinatý, plný cest a vody, tedy něco pro mě. Bohužel mi bylo dopřáno zaběhnout si jen část klasiky.


Klasika byla takové jedno dlouhé pražské mydlo - 30 střednědlouhých postupů, které se řezaly pod čarou. Některé dohledávky byly trochu záludné, to když se kontroly schovávaly v pasečkách. Ty se ale rychle vydupaly, takže většinu času nebylo co řešit. Paráda. Prostor na klasiku to asi nebyl ideální, ale i tak by se tam pár delších postupů vymyslet dalo. Větší klasika to prý byla na nedělní krátké, to už se ale nedozvím.


Hned od začátku jsem roztočil kolesa jako Bet ve Švýcarsku a předbíhal jednoho soupeře za druhým. Prostě takový druhý úsek na štafetách. Problém jsem měl akorát s Lebkou na 18. kontrole (sprintoval na Gundersena) a s Kazdičem na 22. (zavzpomínal si na JWOC). Protože jsem už doma tušil, co nás čeká za honěnou, nechtěl jsem se zatěžovat orienťáckými bagančaty a vyrazil jen s "mučidlama" Salomon Speedcross 2, které jsou o 200 gramů lehčí. Těsně před 24. kontrolou, když jsem průběžně vedl o tři minuty, mi pravou nohou projela ostrá bolest a mně bylo hned jasné, co se stalo. Našlápl jsem na klacek, který projel mučidlama jak máslem a nezastavila ho ani ponožka, takže se zakousl hluboko do mého chodidla kousek za palcem. Jak to pěkně vyjádřil Vořech - byl jsem jako v Prince of Persia. Pak už to šlo rychle - dobelhal jsem se na blízkou silnici (aspoň něco), Kazdič mi z cíle zavolal paní ošetřovatelku, v nemocnici mi to dvěma stehy sešili a na noc jsem otupil bolest dvěma Braníky a růžvou pilulkou.


Moje budoucnost je teď nejistá. Jasné je, že v nejbližší době si nezaběhám. Ale jak dlouho to bude? Kdo ví. Hendy si léčil propíchlou nohu dva měsíce, dvorní ortoped orienťáků Jirka Funda má jiný názor: "Když to nebolí, běhat se dá i se stehama." Zatím to bolí jak prase.

Mám tedy dvě možnosti. Buď propadnu alkoholu, drogám a hazardu, nebo zkusím jezdit na kole, běhat ve vodě a pak zlehka na silnici. Kterou cestu si vyberu? Brzy se dozvíte...

1 komentář:

Anonymní řekl(a)...

Bejku, do družstev ať ses v cajku! Jedno jakou cestu si vybereš. Myslím ale, že alkoholem, drogama a hazardem si to určitě nezhoršíš:) Ale je to na tobě. Ať jde léčení.
Trenér Hóna