100 000

Vážených sto tisíc čtenářů tohoto bloku, děkuji za vaši důvěru po dobu čtyř a půl let, které si velmi vážím a která mne do budoucna zavazuje plodit další a další bláboly.

Původně jsem chtěl na kulatého návštěvníka počkat, ale projekt z ontologií jsem už odevzdal a chtěl jsem se před Koniáškou trochu prospat, tak jsem viděl jen 99999, což je také pěkné číslo.

Nicméně kulatý návštěvník kliknul přesně v 22:33:27 a přišel odtud. Velice mu gratuluji a jako dárek mu pošlu jednoho kapříka z mého akvária vpravo - až mi napíše, o jakou barvu má zájem.

Zároveň s tím (resp. týden před) mě potěšil i pan G, který mi poslal na účet kapříky za reklamu. Protože na rozdíl od některých prezidentských kandidátů chci mít transparentní blok, zveřejňuji onu platbu, která půjde na nákup inspirativních nápojů (pro mě) a plínek (pro Bertu). Takže díky všem, kdo si srovnali cenu energií nebo si prohlédli nabídku mrazáků, klikli jste na dobrou věc.

za rok to není špatný...

Ještě přidám trochu blokařské historie:

1998 Béďa zakládá svůj blok
13.6.2006 Olaf zakládá svůj blok a spouští tím o-blokařskou lavinu
2008 Bet zakládá svůj blok a od té doby 3x změnil adresu
18.4.2008 budoucí mistři světa Bet se Šéďou zakládají budoucí mistrovský blok a nazývají jej Mrazák
10.5.2008 dostal jsem přístupové heslo na Mrazák a začínám tvořit
29.8.2011 BT blok vyhrává anketu na BENu

a pak to jde rychle za sebou:
28.11.2012 první výplata
1.12.2012 vyhlášení Mrazáka na o-gala
7.12.2012 100 000 návštěvník

 a v sobotu jsem ještě k tomu vyhrál-nevyhrál legendární Koniášku!

Kočovný víkend

Byl to další z bláznivých nápadů, ale už bylo na čase přestat točit a konečně si trochu užít práce a studia. A když už jsem byl na druhé straně barikády, nakreslil jsem novou mapu, kterou rád poskytnu k tréninku:

V pátek jsem sbalil jsem ťapky, buzolu, gumu ne, index a vyrazil na žlutý autobus, který mě dovezl do Hradce. Pak klasicky pěšky (k místní MHD mám i po třech letech despekt) až na přednášku. Napsal jsem si zápočet ze Znalostních technologií (to by lehké, protože já znám všechno) a pak ještě skočil na zkoušku ze Sítí (abych věděl, jak se chytají kapříci). Večer mě mladej Novotňák (ne ten Radovanův) vytáhl na místní sjezdovku a já okusil, jak se běhá po čtrnácti dnech prasečího moru a nefalšované podzimní lenosti. Nejsem přece francouzská repre, abych na podzim běhal třífázové tréninky. Když už jsem byl v Hradci, hodil jsem si v sobotu ráno na záda bágl a šel si napsat zápočet z Objektového modelování (zadání: vymodeluj z plastelíny hovínko). Tímto zábava skončila a začala víkendová dřina.

s hovínkama to umím, mám jich teď plnou hlavu

Po škole jsem se přesunul do sousední vesnice na zimní ligu místních domorodců. Nevím, jak to dělají, ale čuměl jsem jak puk: luxusní sprintík, mapa v ISSOMu a zabalená, start na tartanu, hajzlíky v teple, hlídané kontroly, ražení SI a to všechno jen za dvacku. Loni jsem stáhl nezbytný čas na rozcvičení na 10 minut a letos to vypadá, že se dostanu do záporných čísel (to je tak, když oblékám ještě jednoho človíčka navíc). Do koridorů jsem přišel tak tak, půl minuty před startem jsem se protáhl, rovinky dal cestou na jedničku a vyrazil. Naštěstí patnáct minut po rovném asfaltu bych zaběhl, i kdyby mě o půlnoci polili studenou vodou, takže jsem ještě skoro skalpoval mistra světa. Dvakrát po deseti vteřinách jsem dostal na k12 a k16, protože jsem si nevšiml mikroskopických mezer (které ještě slila laserovka) mezi garážemi a baráky. 0,15mm podle ISSOMu to asi nebylo (jsem teď chytrej, přednášel jsem na semenáři), ale to byla asi jediná kaňka na parádním nejpanelákovějším panelákovém sprintu.

Po krátkém rogainingovém odpočinku (kofola, pivo, řízek, one-hour-nap) následovala další fáze v sousedním kulturáku: O-gala alias vyhlášení lampiónů a přebor v zelené na baru. Další pardubicky vyšperkovaná akce, kde jediná kaňka byl Gamblihnus, ale to asi ke kulturáku neodmyslitelně patří. Mimo lampióny kteří něco dokázali, vyhlásil Zbynďa i jednu trosku, která už o tom jen píše. K hlasování nebyl připuštěn Béďa (domácí závodník) a BT blok (distanc), takže jsem vyhrál na plné čáře. Díky za hlasy, myslel jsem, že budu dospávat ještě v pondělí, ale nedočkavé komentáře mě přinutily zase něco sepsat.

za tohle...

jsem dostal tohle... (kade.cz)

Jenže víkend ještě neskončil. Ráno mě nabral Bet ve svém novém kundolapu a odvezl vyvětrat na verandu. Bohužel není veranda jako Veranda a tahle Veranda je legendární kros s velkým K, podobná brutalita jako Velkun*a, ale delší s více kopcema. Další anomálie - perfektně uspořádané, vše na jednom místě, na trati vtipné cedulky a blátíčko, Béďa za mikrofonem, kapříci a to vše jen za neskutečných 10 kaček.

Protože mě celou noc někdo kopal do hlavy a zase jsem si místo rozcvičení dal jen deset koleček kolem kočárku, výkon podle toho vypadal. Na druhou stranu jsem potěšil Kubátíka, že aspoň někoho porazil a navíc jsem si udělal osobák. Podle choceňských análů jsem totiž běžel už v roce 1997 (asi juniorské repre soustředko) a podle času jsme museli mít ještě lepší večírek než včerejší o-gala. Pozávodní klobása zahnala kocovinu, Romča mě naložila do auta a já se po třech dnech těšil na psaní bloku...

VelKun*a 2012

Gratulace a poděkování za článek Betovi.

Stárnu, tuto skutečnost jsem zjistil včera, když jsem se večer po startu Velké Kunratické cítil unavený a ani jsem nevyrazil na koncert, ty vole. Kde jsou ty roky, kdy jsem v sobotu před VK závodil na Turmanovi a veselil se až do 4 hodin ráno...

Naštěstí pro samotné výkony, je moje stárnutí pouze ku prospěchu! Letos opět obhajuji poslední dotované místo a zase se o kousek přibližuji legendárním časům Lišky (11:50), OK Toma (11:58) nebo Bořana (12:03). Ale pořád mi chybí 20s a ty budou za rok bolet! Letos mě na stupně doprovodil Šéďa, který konečně prodal to na co má (ionťáky USN).

výsledky

A teď drobná analýza výkonu:

Letos mě dost překvapil Alda, který vystartoval jako správnej bejkys a před Hrádkem mi dával dobrých 5s. Já se po startu snažím většinou šetřit síly, abych byl schopný rychle vyběhnout Hrádek. To se mi letos povedlo. Ale pak jsem umřel. Dolů z Hrádku jsem sotva seběhl a na rovince před posledním kopcem mě předběhly koroptve z místní ZOO. Já se tam snažím nabrat poslední síly, před třetím kopcem. Ten se mi letos obvzlášť nevydařil (laktát 18, tep 210). Tenhle kopec se stejně jako Hrádek už jde na krev a toto tempo pokračuje až do cíle. Do příštího roku mi zbývá zodpovědět, kde ušetřit 30s.

Jak jsem zjistil, tak na Velkundu nemá smysl trénovat. Oproti loňskému času 12:09, kdy jsem po HROBu dal jednoho Emila, jsem si pohoršil o 14s, a to jsem několikrát potrápil kopce na Přehradě i dráhu na Pošepňáku! Velkunda prostě sedne nebo ne. A mně skoro nikdy, protože jsem asi fakt jen lízač asfaltu. Vždycky doběhnu do cíle naprosto vytuhlej, plivu krev a přísahám, že už tuhle pí*ovinu nikdy nepoběžím. Jenže pak mě ti pitomci (co odmítali přihlásit Flašku, zato Liška běžel dvakrát) vyhlásí na šestém místě, pošlou kapříky na účet (pěkně hubený) a přibalí krásné tyrkisové tričko a nepoužitelný XXXL Craft od Vavryse. No a moje Krčákovské srdíčko zaplesá.

Lahváč, tréninkáč a kapři z Berounky

Ve středu pořádal Pakuo se Sosnou a mladým Sosnou lahváč v Lysolajích. Jako u Pakua už tradičně, nebyl to “jen obyčejný” lahváč, ale kombinace zapeklitých pravidel, která byla jasná jen do první otevřené zátky. Ovšem závod stál za to: Pakuo se Sosnou zmapovali hned tři nové mapy, mezi kterými se přebíhalo po zeleňavce. V lese bylo přes 60 Braníků, a protože se na poslední chvíli odhlásil Zhaly (patička) a Myro (BT souboj s Hendym), vycházel na 7 závodníků slušný teoretický průměr.

Startovalo se skorelaufem na mapě 1:2000 v PP Housle v terénu podobnému zvlněnému golfovému hřišti. Většinu piv vysál Jehovista, který si tak vytvořil slušný náskok. Pro mě to znamenalo 1. a 2. pivo.

Následoval přeběh s dvěma průzkumy terénu. Bohužel jsem nepochopil, že můžu na každém vysát jedno, tak jsem běžel rovnou na druhý (3.) a nerochnil se s Ondřejem v kašně. Na mílovém přeběhu se projevila moje a Pápnova fyzická nadvláda, takže jsme dorazili na druhé stanoviště s velkým náskokem (časovým). Hrdinsky jsme si naplánovali pět kontrol a vyrazili. Zase se mi stalo, že mi postupy byly nad mapou zcela jasné a když jsem se zvedl a odběhl, navalila se mi pivní pěna do mozku a vůbec jsem netušil, kam mám běžet. Ale přece nebudu za blbce a nevrátím se znova mapovat (beztak by to dopadlo stejně...). První byla jasná – strom u cesty. Jenže přihlížějící Sosna nás znervóznil a my začali hledat o strom dál. Oblezli jsem tolik stromů, že jsme rovnou vyrazili na další kontrolu, kterou jsme si ale už vybavovali jen mlhavě. Cestou na ní jsme prošli kolem třetí, aniž bysme o tom věděli. Domotali jsme se na nějakou louku uprostřed lesa. Já jsem zkusil naběhnout do lesa, kde jsem tušil, že by kontrola mohla být. Pak začalo křoví houstnout, já dostal strach a vrátil se za Pápnem na louku. A přitom jsem byl tak blízko... Pak jsme se domotali na další louku a to už jsme nevěděli vůbec kde jsme, ani kde je mapa. Byl jsem na dně, ale věřil jsem Pápnovi, že když ho nezlomilo Turecko, vrátíme se živí i odsud. Nakonec jsem zbaběle vytáhl buzolu a vyrazili jsme směrem na severovýchod (to bylo jediné, co jsme si pamatovali), kde jsme tušili čtvrtou kontrolu. Cestou jsme zase minuli třetí a místo po cestě jsme bušili Lysolajským napalmem (ne nadarmo prostor sousedí s legendárním Potkanem). Na poli jsme si mysleli, že máme vyhráno, ale i tak jsme kontrolu na louce (jednodušší už snad být ani nemohla) hledali přes deset minut (4.). Braník v nás jen zasyčel.

neúspěšná část závodu

Pátou kontrolu jsme už vzdali a běželi přes strom (napodruhé jsme ho už našli – 5.) k mapě. Namapovali jsme rozhraní znovu a vyrazili na jistotu, ovšem to by nebyl správný lahváč, abysme si pořádně nezahledali. Půl hodiny jsme rozrývali hlínu a nic. Pak přiběhl Hynek a našel ji hned. Ale to už jsem ze zoufalství šel zkusit zase napalm – a to by nebyl lahváč, abych ji hned nenašel (6.). Mezitím už ostatní vyrazili na druhý přeběh, ale já ještě zkusil štěstí – a vyplatilo se: tři exáče během deseti minut (jeskyňka a dvě s Jéňou ve svahu, 7.-9.) mi vrátily chuť do závodu.

Na přeběhu už samozřejmě nic nebylo, ale u Matěje nad mapou seděl opět Pápn. Namapovali jsme zase klasicky 5 kontrol a už na první zabloudili – a to to bylo po silnici... Naštěstí pod druhým smrčkem se leskly dvě kuželky (10.). Na další bylo jen jedno a Pápn byl rychlejší. Já to narval zpět na mapu, jenže opačným směrem a skončil jsem v nějakém lese. Tak jsem to narval na další opačnou stranu a zase skončil v lese. Přece se neztratím na sídlišti o velikosti tří ulic?! Ale co se nestalo, druhé zabloudění mě dovedlo přímo na kontrolu, kterou zrovna přišel hledat Jehovista. Tak jsem taky dělal, že hledám, a za chvíli byly naše (11.). Poslední sprintík už jen korigoval Jehovistovo vítězství (13), moje druhé (12  - osobák) a Štěpápnovo třetí (11) místo. A na rozdíl od Jehovisty jsem neblil (i když jsem se snažil...). (výsledky zatím neoficiální)

Lahváč to byl parádní a kdo nepřijel, může jen litovat, protože já jsem ještě lepší neběžel. Sprintové úseky střídaly middlové dohledávky a klasikové přeběhy. Do toho výhledy na osvětlenou Prahu, přátelské krkání na kontrolách a bratrovražedné souboje na průzkumech terénu. Jen škoda, že jsme spěchali domů a nedali ještě s Pakuem jedničku u Matěje, kde jsem každé úterý několik let po sobě běhal s Kotlářkou.

Odkaz na celou mapu s postupama:

Nevím jak oficiálně, ale já už mám konec tréninkového roku, a protože si stále eviduju to málo, co naběhám, dávám ke stažení (prázdný) tréninkáč Mrazák pro rok 2013 (odkaz v liště vlevo). Jestli někdo začíná jindy, stačí jen změnit datum na prvním dnu. V zipu je excelová verze jak pro PC, tak pro mobil – v Androidu se mi nejvíc osvědčila aplikace Sheet To Go. Oproti minulému roku jsem přidal kolonky pro lyže (na ty jsem v létě nemyslel) a kolo (konečně jsem si ho pořídil).

moje udržovací součty 2012

Také bych rád upozornil na middlový orgasmus z minulého týdne na kraji Prahy (odkaz na mapu) a na PZ všech PZ* - Královodvorský čtverec. Letos se moc konkurence nesešla, takže jsem to vyzobal až do dna a dokonce i Romča si vylovila svoje první kapříky ze silničního závodu!
*peněžní závod

Total Recall

Připravil jsem malé ohlédnutí za klasikou na Kosti. Bohužel nápad byl lepší než realizace, jsem holt videoamatér (ale s jiným zaměřením než Kapka s Lebkou)...

Inspirací pro mě byl Betův článek v časopise OB, kde informoval o možnostech analýzy v aplikaci 3D Rerun od Honzy Kocbacha. Nejdřív jsem chtěl využít rovnou záznamů GPS z TracTracu, ale ten má skoro nulovou použitelnost - jde jen pustit závodníky intervalově nebo hromadně ze startu. Ve 3D Rerunu je mnohem víc možností a já jsem využil hlavně hromadný start z jakéhokoliv místa, tedy ideální analýza voleb postupů, kdy si pustím všechny závodníky z jedné kontroly na druhou. S mapou se dá navíc jakkoliv točit, naklánět a přibližovat. Celý proces jsem doteď nepochopil, ale prostě hodím mapu do archivu a další den je tam odkaz do 3D Rerunu. No a na mapě z klasiky se objevila i možnost importovat tam GPS záznamy z TracTracu - úžasné. Odkaz zde.

Bohužel video se nějak zrychlilo a kvalita záznamu se zhoršila. Ke konci tratě už nešlo nastavit všechny na jedno místo, takže je v ocáskách trochu zmatek. Je to prostě taková ochutnávka před Fundovaným rozborem v časáku a ponouknutí k využívání GPS (evidentně se za běh s GPS hodinkami ani na MČR (navíc se statusem WRE) neDISKá), nahrávání záznamů do archivu a analýzu ve 3D Rerunu. Takže si užijte aspoň písničku a nechte se na závěr pozvat na večírek, který už proběhl - prostě Total Recall.

Původně jsem dal video na YouTube, ale mají chytrého robota, takže mi obratem napsali:

Vaše video může obsahovat obsah chráněný autorskými právy.
Vaše video je blokováno všude kromě těchto zemí:

Americká Samoa, Americké Panenské ostrovy, Guam, Marshallovy ostrovy, Menší odlehlé ostrovy USA, Portoriko, Severní Mariany, Spojené státy.

Asi jsem narušil příjem tržeb Hollywoodu a kanadské kapely. Uvidíme, jak dlouho vydrží tady :) Jenže Bolgger aplikace zase dramaticky zhoršila kvalitu, kdyžtak originál je zde.

Osobák na Hruštici

„Ontologie je explicitní specifikace konceptualizace.“

Tak kvůli tomuhle jezdím o víkendech do Hradce...

Tenhle víkend byl co do běhů mimo dráho hodně nabitý. Ti nejlepší dostali kapříky na Salomonu v Motole, další kapříci plavali na Ladronce (kupodivu proběhnout se po hovínkách za 300,- nalákalo 700 lidí), ale já ctil tradici a vyrazil na podle mě nejhezčí a nejtěžší silniční závod v ČR - Hruštice (potvrdí bratři Vodáci, své o ní ví už i Olaf). No a ti úplně nejlepší jeli na Kapříky do Vodňan, snad si o tom brzo přečteme na Beermentalu.

Je to zvláštní, ale i když jsem starší a míň lížu asfalt, tak se pořád zlepšuju. Nejspíš to bude tím, že dřív jsem jezdil na Hruštici rovnou z párty na Hainikově chalupě a letos jsem si dal jedničku u televize a šel v deset spát.

2007 - 51:25
2008 - 50:55
2009 - 51:31 (pršelo)
2010 - 50:27
2011 - vynechávám kvůli maratónu
2012 - 50:05

Bohužel se mi opět nepodařilo pokořit magickou metu 50 minut, která je sice v porovnání s historickými výkony kanál (např. Pešava 46:19, Aleš Drahoňovský 48:12, Sýkorka 48:36), ale aspoň jsem konečně říznul Kačora (50:10).

Dokonce jsem i vyhrál v tombole, asi proto, že nepřijel pan Doucha, který vždycky něco vyhraje.

A to nejlepší - svoji premiéru si odbyla i Romča a neběžela vůbec špatně (1:07:18), pouze minutu za předloňským časem Dannyho.

Pár fotek z místní kroniky:

PS: Lochnes, příště víc dotuj třetí a čtvrtý místo, já asi lepší nebudu :) Ale i tak dík!
Výsledky 2012

Konec sezóny

Poslední velký závod sezóny (pak je ještě Kapr, HROB a SJC oblž) je tradičně štafetový víkend. Zhusta to zase perfektně uspořádal, ale bohužel dojel na to, že se mu nechtělo lepit kódy na stojany. Sice se nic moc nestalo, ale na základě jistého protestu se musely štafety zrušit. Tak aspoň nebude brečet Liška, kterému jsem málem zkazil celý podzim. Na družstva už bylo všechno v pohodě, ale zase chcalo a chcalo. Pivo moc neteklo, což byl od Zhusty možná záměr pro omezení kriminality mládéžé.

Jak říká Buzna - když nevíš jak to říct, řekni to Powerpointem. Stejně tak platí u mě na blogu - když už Béďa všechno napsal, řekni to quickroutem. Naštěstí Zhusta ukončil můj syndrom "mapu mi přiveze Jaromír až další tejden", protože na web vystavil mapy se všema variantama (fakt se jim povedly). Takže v archivu přibylo nejen semifinále na klasice, ale rovnou i štafety a družstva. Za štafety se trochu stydím, vyškolil jsem se jak malej kluk.

Štafle:

 

Družstva:

Nejlépe zachytil atmosféru závodů tradičně Kade na svém fotobloku:

   <-- já