Konec blogu - se odkládá

Po osmi letech nastal, zdá se, nevratný konec bloku. Jak v roce 2008 začal ME, tak v roce 2016 symbolicky reportáží z ME skončil. Dále budu něco sporadicky publikovat na Facebooku, než se definitivně odeberu do OB historie :) A navíc přestali fungovat Kapříci...

neděle 6. dubna 2014

Počtvrté do stejné řeky

Tak jsem se zase nechal ukecat na půlmaraton. Myslel jsem, že silniční kariéru už mám za sebou, ale Seznam.cz dostal volňásky, takže když si Sosák vzal maraton, nechtěl jsem se nechat zahanbit a šáhnul po lupenu na půlmaraton. Když se k tomu přidalo celkem snadné nacpání se mezi elitu a moje odvěká zodpovědnost za svěřený úkol, zase jsem trochu potočil, abych neudělal ostudu.

VIP šatna v Rudolfinu

A už následuje půlmaratonský fotoromán:













pondělí 24. března 2014

Jak to chodí v atletice - díl 3.

Tak tu máme další díl ze zákulisí atletiky. Dnes na téma pořádání závodů. Opět musím srovnávat s orienťákem a i když mám atletiku mám rád, musím říct, že mi některé procesy často hlava nebere.

Rozpisy a přihlášky na závody
I když se zdá, že by mohutný atletický svaz měl mít přísnější kritéria, například najít na stránkách rozpisy závodů dřív než měsíc před konáním závodu? Spíš výjimka. Na OB jsou pořadatelé vybráni 2 roky předem a musí zaslat relativně podrobné informace o závodě. A vše je zveřejněno.
Na rozdíl od velmi benevolentního přihlašování na OB závody (od spuštění přihlášek až cca týden před závody – tedy minimálně několik měsíců, kýmkoliv s přístupem do systému), lze na atletické závody přihlašovat jen v daném několikadenním období, a to jen vedoucím klubu.

Rozmístění závodů
Zatímco v OB se při udělování závodů přihlíží i ke geografické poloze, aby závody byly rozmístěny po celé ČR tak, že to nemá nikdo pokaždé moc daleko, při pohledu na mapu konání MČR v krosu za posledních 12 let to vypadá, že ČAS vyhlásil soutěž: „Kdo uspořádá kros tak, aby to měli všichni co nejdál?“. Vzdálenost mezi krosy 2014 (Bělá n. R.) a 2007 (Frýdek-Místek) je 531km, tedy jako z Prahy do Budapešti. A to jenom kvůli závodu, který se dá uspořádat na jakékoliv louce!!!


Odměny pro pořadatele (viz zde):

Čl. 9
Odměny měřičům tratí
(1) Měřiči tratí náleží odměna (za změření trati a vypracování protokolu) podle měřené délky
a) do 9 999 m 2 000 Kč,
b) od 10 000 do 19 999 m 2 500 Kč,
c) od 20 000 do 29 999 m 3 000 Kč,
d) 30 000 m a delší  4 000 Kč.

POZN. 1 :  Pro měření délky tratí se doporučuje metoda "kalibrovaného jízdního kola".


Takže kdo si chce vydělat, ať vezme (kalibrované) kolo, objede si maratón a sepíše protokol.

Rozhodčí v atletice si taky na nějakou kačku přijde. Toho na OB může hřát párek a pivo po úspěšném skončení závodu.

Čl. 8
Odměny rozhodčím a ostatním činovníkům soutěží
(1) Rozhodčím a ostatním činovníkům soutěží náleží při mistrovských soutěžích odměna
a) ve výši 70 Kč za hodinu v případě výkonu vedoucích funkcí,
b) ve výši 55 Kč za hodinu v případě výkonu ostatních funkcí.


Finanční příspěvek na pořádání MČR

No ale největší terno je pořádat atletickou soutěž (viz zde):

Soutěž                                Částka
MČR v přespolním běhu - 120.000 Kč
MČR v běhu na 10000 m na dráze - 20.000 Kč
MČR ve vícebojích - 150.000 Kč
MČR juniorů, juniorek, dorostenců a dorostenek na dráze - 210.000 Kč
MČR mužů a žen do 22 let na dráze - 150.000 Kč
MČR družstev mužů a žen - 150.000 Kč
MČR v běhu do vrchu mužů, žen, juniorů a juniorek - 30.000 Kč
MČR žáků a žákyň na dráze - 120.000 Kč
MČR mužů a žen na dráze 2015 - 300.000 Kč

Tedy oproti OB, kdy se pořádat celostátní závod pro 1 000 lidí tak tak vyplatí (dělá-li se nová mapa), tady dostane oddíl za vykolíkování 2km okruhu na louce pro 200 lidí 120 klacků. Případně 300 klacků za uspořádání na vlastní dráze...

Je mi jasné, že porovnávám dva úplně jiné světy. Ale srovnání je to určitě zajímavé.

neděle 9. března 2014

Nedělní sky trail

Letos po několika letech vynechám Tiomilu a pojedu běhat nahoru a dolu a nahoru a dolu a ještě několikrát nahoru a dolu někam skoro do Polska (délka 41km, stoupání 2805m, klesání 2316m). Jmenuje se to Perun, stejně jako vyhlášený pajzl v Hradci. Vzdáleností tedy skoro jako na Tiomilu, ale zato větší výzva. Dofám, že zážitků bude minimálně stejně jako na Dlouhé noci (tady očekávám zhruba dvakrát delší Dlouhý den). Čím častěji koukám na výškový profil závodu, tím větší mám z toho respekt.


Abych to přežil, začal jsem taky trochu běhat v kopcích. A že to v Praze jde, jsem se přesvědčil dneska ve stráních nad Vltavou. Na Mapy.cz jsem si naklikal trasu po značkách co nejvíc nahoru a dolu: http://mapy.cz/s/9oha (28km a 910m převýšení).


Hlavně to ale všechno bylo po luxusních kamenitých pěšinkách, že jsem si často připadal jak někde na horách. Když ještě trochu přidám kilometry, mohli bychom s Klackama.cz trénovat spolu.

Modří už vědí?

úterý 4. března 2014

Kbelská BT desítka

Letošní teplé počasí mi narušilo tradiční zimní točící plány, musel jsem brousit asfalt a bahno. Také zrušené LOBy zapříčinily hlad po závodech. A tak jsem se sice nerad, ale přesto přihlásil na první jarní masovku ve Kbelích. Věděl jsem, že kromě rychlé trati mě nic moc hezkého nečeká. Komorní závod a saunička u Šédi už je passé, naopak nudné silnice v polích a cirkus na shromaždišti s Milošem Škorpilem v čele přetrvaly.

Před třemi lety jsem si zde zaběhl svůj osobák na desítku, a tak mě zajímalo, jak jsem na tom teď, když jsem ukončil svou reprezentační kariéru orientačního běžce, protože aktuálně ty výzvy vidím hlavně mimo ten sport. Navíc jsem zásadně změnil životosprávu - místo doplňků stravy, regeneračních afterdrinků a ionťáků, teď piju vodu (žízeň), Braník desítku (minerály), Plzeň dvanáctku (trávení) a Konrád Kapucín černé (doplnění cukrů). Vše v minimálním množství splňujícím podmínky BT cupu.

Než přihlásil jsem se a protože kombinace pochmurného počasí a nebezpečné tratě za silničního provozu si vyloženě říkaly o bezpečnostní dres, oblékl jsem osvědčenou kombinaci černého termotrika a BT dresu. Jaké to překvapení, když se vedle mě na startu objevil Alda ve stejném kroji! BT tedy mělo dva zástupce. Škoda, že nás Miloš svou neznalostí tak základního slova překřtil na "bermental". Nebo se bál propagovat alkohol.

Po nepovedeném startu (došly náboje) se začalo zostra. První skupinka byla hned fuč, ale já se chytil do vlaku, který řídil Alda. Vzal si k srdci rady Petra Vabrouška, což mu přineslo zrychlení a konečné páté místo. Já jsem dovlál na osmém, ale v luxusním čase (32:33) jen 24 sekund za osobákem. A protože už jsem pologeront, dostalo se na mě i na vyhlášení. To je na Kbelské ale skoro za trest - hromada nesmyslů polepených cedulkami "MČ Praha 19 - Kbely". Ideální na DKP besídku nebo Šedivým do domácí výbavy. Naštěstí jeden ze sponzorů přidal i láhev vína. Berta si se mnou asi naposledy užila vyhlášení vítězů, protože jestli něco vyhraju na lampionech, už bude mít smůlu.

BTčko po startu

světlo na konci tunelu

Berta hypnotizuje pana starostu

foto: vaseklom a Jirka Syrovátko

neděle 16. února 2014

Jak to chodí v atletice - díl 2.

Po delší přstávce vyplněné pokusy o lyžování na štěrku přináším druhý díl o atletice. Dnes na téma "výklad zajímavých pravidel IAAF" (resp. ČAS - jsou skoro stejná). Ke stažení jsou zde.

A hned na záčátku - zákaz "miss mokré tričko" a povolení "královny koloběžky" obutá i neobutá.:

PRAVIDLO 143 - Oblečení, závodní obuv a startovní označení
Oblečení
1.    Při všech soutěžích musí být oděv startujících čistý, upravený a musí být nošen tak, aby nevzbuzoval pohoršení. Oděv musí být zhotoven z látky neprůhledné i za mokra.
2.    Závodníci mohou soutěžit bosí nebo s obuví na jedné či obou nohách.


A zřejmě by neprošel ani BT dres - je průhledný a vzbuzuje pohoršení (takže můj osobák na půlmaratón neplatí).

PRAVIDLO 144 - Napomáhání závodníkům
3.    Pro účely tohoto pravidla jsou následující příklady konání soutěžících považovány za dopomoc a proto nedovolené :
a)    Udávání tempa osobami, které nejsou účastníky stejného běhu, běžci, chodci, kteří jsou či budou předběhnutí o kolo nebo jakýmikoliv technickými prostředky


Proto na nás blbě koukali, když jsme se rozklusávali podél tratě na MČR v krosu, proto jsem odmítl povzbuzování Josky z Fáčka na Hruštici.

b)    Držení či používání video nebo audio přehrávačů, rádií, vysílaček, mobilních telefonů či podobných přístrojů v soutěžním prostoru.

To by si měl především zapamatovat Liška až zase bude natáčet video na Velkundě. Stejně tak by na to mohli doplatit neznalí orienťáci na atletických závodech, kteří na atletické závody přijdou ze zvyku se sluchátky.

PRAVIDLO 240 - Závody na silnici
3.    Délka trati pro závody na silnici musí být měřena po nejkratší možné dráze, kterou by závodník po cestě vymezené pro závod mohl proběhnout.

POZN. 1 :  Pro měření délky tratí se doporučuje metoda "kalibrovaného jízdního kola".
POZN. 2 : Při vyměřování trati se doporučuje použít "koeficient zamezení zkrácení trati" (tzv. SCP-faktor), aby  se vyloučila možnost, že při  pozdějším přeměřování trati se zjistí, že trať je kratší. Pro měření metodou "kalibrovaného jízdního kola" má tento koeficient hodnotu 0,1%, tzn., že každý kilometr trati bude mít "měřenou délku" 1001 metr.

V tomhle pravidle je schváno hned několik věcí. Za prvé se předpokládá, že sparťani (SCP) si zkracujou trať. To není pravda! Spíš by to měl být PGP faktor. Za druhé tak pozbývá smyslu diskuze o tom, jestli se smí zkracovat chodníky nebo ne. Např. u Pečecké desítky se to řeší každý rok. A dost lidí z obavy, aby se jim počítal osobák na desítku, radši obíhají obrubníky. A za třetí, i když to zní jako retro, "kalibrované jízdní kolo" se opravdu používá - viz protokol o měření pražského maratonu ve Stromovce (z něho mj. vyplývá, že jsem si svůj osobák na maratonu zaběhl na trati o 215 metrů delší...).

Osvěžovací a občerstvovací stanice.
8 h)    Závodník, který obdrží nebo přijme občerstvení nebo vodu mimo určenou stanici pro občerstvení, vystavuje se nebezpečí diskvalifikace vrchním rozhodčím. Pokud se nejedná o lékařské důvody a není přijato od nebo pod dozorem rozhodčích závodu, nebo přijme občerstvení od jiného závodníka, bude při prvním provinění varován vrchním rozhodčím ukázáním žluté karty. Při druhém takovém provinění vrchní rozhodčí závodníka diskvalifikuje ukázáním červené karty. Závodník pak musí trať ihned opustit.


Z toho mj. vyplývá, že by můj osobák na maratonu neměl platit - Romča mi podala dvakrát gel dvacet metrů před oficiální občerstvovačkou. Naštěstí si rozhodčí zapomněli karty doma...

9.    Při závodech na silnici smí závodník opustit silnici nebo dráhu se svolením rozhodčího a za jeho dozoru, pokud si odchodem z trati nezkrátí předepsanou vzdálenost.

Takže pokud se budete potřebovat vys... během závodu, tak jedině na silnici nebo si zavolejte hlavního rozhodčího!

A na závěr hodně diskutovaná situace, kdy rozhodčí stáhli z tratě pětaosmdesátiletého Jiřího Soukupa, protože neběžel, ale šel. Prý podle veteránského pravidla:

Článek 110 Mezinárodní rozhodčí
110.2 Představenstvo WMA jmenuje rozhodčího pro bezpečnost (Safety Judge) s právem stáhnout ze závodu každého atleta, který by prováděl disciplínu nesprávně nebo jehož pokračování v závodě by mohlo – podle názoru bezpečnostního rozhodčího – ohrozit jeho zdraví nebo by bránilo ostatním závodníkům pokračovat v závodě.


Kdyby se tohle zavedlo na veteránském v orienťáku, asi by moc lidí do cíle nedoběhlo.

A na závěr pro účastníky PGP přeboru na steeplu - plánek vodního příkopu.

středa 22. ledna 2014

Jak to chodí v atletice - díl 1.

Zimní období si kromě brutálního točení a plnění BT cupu žádá další díl metodického okénka. Protože už bylo dost testů krátkých, středních a dlouhých elasťáků, mám tu nový seriál - Jak to chodí v atletice. Za poslední rok jsem si začal víc všímat pravidel, nad kterýma orienťák často kroutí očima. A je toho dost, takže budu psát na díly.

Hned v prvním díle přijde ožehavé téma - přestupy. Jak jsem totiž zjistil, pokud člověk začne běhat za atletický oddíl a není úplné poleno, téměř nemá šanci se bezplatně vyvázat. Takže jak to je s přestupem?

Podle OB předpisů platí: 4.7 Při přestupu ani při hostování nesmí být vyžadována kluby nebo sportovcem, jichž se přestup nebo hostování týkají, jakákoliv vzájemná finanční náhrada. Pokud tedy oddílu nic nedlužím, musí mě bezplatně pustit. A na podání žádosti je několik měsíců (vše se řeší on-line).

Kdežto v atletice: Na přestup je měsíc, ale je to taková byrokracie, že to podle mě nejde stihnout (viz článek 8).  Do deseti dnů musím donést papír k podpisu původnímu klubu, ten ho do dalších deseti dnů doručí novému klubu a ten ho zase musí doručit na svaz. Navíc poprvé může původní oddíl přestup zamítnout bez jakéhokoliv důvodu. Podruhé už musí přestup povolit, ovšem může za to chtít až 5 000 Kč (Při ostatních přestupech činí odstupné částku 1 000 Kč násobenou počtem započatých let, po které byl přestupující sportovec registrován v mateřském oddílu, nejvýše však 5 000 Kč.). A i když oddíl přestup povolí, může žádat nový oddíl o odstupné. Nejsou to sice jako ve fotbale miliónové částky, ale i tak je to pro orienťáky jako z jiného světa.

Výše odstupného se počítá podle vzorce:

O je vypočítaná částka odstupného,
ON je tabulková částka odstupného odpovídající horšímu tabulkovému výkonu z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,
OV je tabulková částka odstupného odpovídající lepšímu tabulkovému výkonu z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,
VV je lepší tabulkový výkon z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,
VN je horší tabulkový výkon z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,
V je výkon sportovce podle odst. 1.
Vypočítaná částka odstupného se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolů.


Pokud vezmu jako příklad svůj loňský podprůměrný čas na maratonu (2:31), vycházi mi odstupné neuvěřitelných 22 060 Kč!!! Na druhou stranu, ty časy v tabulce jsou pro maraton dost podhodnocené (2:36:15 je na stejné úrovni jako 14:47 na pětce). Odstupné se vztahuje na výkony za poslední rok. Netuším, jestli se částky za výkony v různých disciplínách sčítají - pravidla jsou v tomhle dost mlhavá a ani vyjádření ze svazu na můj dotaz nebylo jednoznačné.

Co z toho vyplývá? Pokud atlet celkem slušně běhá, ale chce do jiného oddílu, ten musí zaplatit celkem vysokou částku. Když na to nový oddíl nemá, sportovci nezbývá než registraci ukončit a po 12 měsících se znovu registrovat jinde.

Příště: Výklad zajímavých pravidel ČAS (resp. IAAF)

Bejky, atletika neni prdel, to ti povídám!

pondělí 6. ledna 2014

Vánoce - čas točení

Vánoce beru vždy jako příležitost k brutálnímu točení. K čemu jinému ostatně štědrý den je? Aby člověk čuměl do zdi a hledal prase? Navíc kila salátu, smažených ryb a cukroví se jinak než dvouhodinovými zátěžemi neredukují (i tak jsem přibral 4 kila).

Po tradičních točenicích na Zdravotníku v dobách študenstkých jsem poprvé ochutnal pravé placené dovolené. Jenže máme doma dvě malá PZ (pézetka, není to tentokrát peněžní závod, ale nepublikovatené označení nevinných ratolestí), takže jsme vyrazili na dohled od babiček a strejdy Lochnese.

A protože podzim ještě neskončil, vzal jsem si troje oblečení na běhání, hodinky s GPS, Mapy.cz v mobilu a vyrážel na tradiční vánoční laufy. Na rozdíl od Zdravotníku jsem polední regeneraci a odpolední fázi nahradil péčí o PZka. Z pohledu fyzického výkonu to bylo mnhody to samé, o psychickém ani nemluvě.

Kola objemu roztočila tradičně Posázavská stezka (více na bet.au) a poté následovaly dvouhodinové laufy střihnuté příjemným sprintíkem v Jilemnici a zakončené archetypem PZL v Dobřichovicích. Tam jsem nejdřív ztratil průkazku deset vrstevnic zpět a pak ze mě nadvakrát vyteklo vánoční cukroví. Takže jsem skončil 4. jako ostatně na kdejakém MČR. Příště si půjčím od Emila držák na dudlík a od Berty plínu, abych stíhal vítězné duo Sosák-Alda.

Na Zhaly.komových 190km za 5 dní to namá, ale i tak jsem jako pracující hobík spokojeně utočen

Jilemnice - díra v mlíce (to už asi nikdo nepamatuje)

Tonda Bet nám připravil tříkrálovou lahůdku - pravá klasika na pravé mapě kreslená poctivě pravou fixou