Jak to chodí v atletice - díl 2.

Po delší přstávce vyplněné pokusy o lyžování na štěrku přináším druhý díl o atletice. Dnes na téma "výklad zajímavých pravidel IAAF" (resp. ČAS - jsou skoro stejná). Ke stažení jsou zde.

A hned na záčátku - zákaz "miss mokré tričko" a povolení "královny koloběžky" obutá i neobutá.:

PRAVIDLO 143 - Oblečení, závodní obuv a startovní označení
Oblečení
1.    Při všech soutěžích musí být oděv startujících čistý, upravený a musí být nošen tak, aby nevzbuzoval pohoršení. Oděv musí být zhotoven z látky neprůhledné i za mokra.
2.    Závodníci mohou soutěžit bosí nebo s obuví na jedné či obou nohách.

A zřejmě by neprošel ani BT dres - je průhledný a vzbuzuje pohoršení (takže můj osobák na půlmaratón neplatí).

PRAVIDLO 144 - Napomáhání závodníkům
3.    Pro účely tohoto pravidla jsou následující příklady konání soutěžících považovány za dopomoc a proto nedovolené :
a)    Udávání tempa osobami, které nejsou účastníky stejného běhu, běžci, chodci, kteří jsou či budou předběhnutí o kolo nebo jakýmikoliv technickými prostředky

Proto na nás blbě koukali, když jsme se rozklusávali podél tratě na MČR v krosu, proto jsem odmítl povzbuzování Josky z Fáčka na Hruštici.

b)    Držení či používání video nebo audio přehrávačů, rádií, vysílaček, mobilních telefonů či podobných přístrojů v soutěžním prostoru.

To by si měl především zapamatovat Liška až zase bude natáčet video na Velkundě. Stejně tak by na to mohli doplatit neznalí orienťáci na atletických závodech, kteří na atletické závody přijdou ze zvyku se sluchátky.

PRAVIDLO 240 - Závody na silnici
3.    Délka trati pro závody na silnici musí být měřena po nejkratší možné dráze, kterou by závodník po cestě vymezené pro závod mohl proběhnout.
POZN. 1 :  Pro měření délky tratí se doporučuje metoda "kalibrovaného jízdního kola".
POZN. 2 : Při vyměřování trati se doporučuje použít "koeficient zamezení zkrácení trati" (tzv. SCP-faktor), aby  se vyloučila možnost, že při  pozdějším přeměřování trati se zjistí, že trať je kratší. Pro měření metodou "kalibrovaného jízdního kola" má tento koeficient hodnotu 0,1%, tzn., že každý kilometr trati bude mít "měřenou délku" 1001 metr.
V tomhle pravidle je schváno hned několik věcí. Za prvé se předpokládá, že sparťani (SCP) si zkracujou trať. To není pravda! Spíš by to měl být PGP faktor. Za druhé tak pozbývá smyslu diskuze o tom, jestli se smí zkracovat chodníky nebo ne. Např. u Pečecké desítky se to řeší každý rok. A dost lidí z obavy, aby se jim počítal osobák na desítku, radši obíhají obrubníky. A za třetí, i když to zní jako retro, "kalibrované jízdní kolo" se opravdu používá - viz protokol o měření pražského maratonu ve Stromovce (z něho mj. vyplývá, že jsem si svůj osobák na maratonu zaběhl na trati o 215 metrů delší...).

Osvěžovací a občerstvovací stanice.
8 h)    Závodník, který obdrží nebo přijme občerstvení nebo vodu mimo určenou stanici pro občerstvení, vystavuje se nebezpečí diskvalifikace vrchním rozhodčím. Pokud se nejedná o lékařské důvody a není přijato od nebo pod dozorem rozhodčích závodu, nebo přijme občerstvení od jiného závodníka, bude při prvním provinění varován vrchním rozhodčím ukázáním žluté karty. Při druhém takovém provinění vrchní rozhodčí závodníka diskvalifikuje ukázáním červené karty. Závodník pak musí trať ihned opustit.

Z toho mj. vyplývá, že by můj osobák na maratonu neměl platit - Romča mi podala dvakrát gel dvacet metrů před oficiální občerstvovačkou. Naštěstí si rozhodčí zapomněli karty doma...

9.    Při závodech na silnici smí závodník opustit silnici nebo dráhu se svolením rozhodčího a za jeho dozoru, pokud si odchodem z trati nezkrátí předepsanou vzdálenost.

Takže pokud se budete potřebovat vys... během závodu, tak jedině na silnici nebo si zavolejte hlavního rozhodčího!

A na závěr hodně diskutovaná situace, kdy rozhodčí stáhli z tratě pětaosmdesátiletého Jiřího Soukupa, protože neběžel, ale šel. Prý podle veteránského pravidla:

Článek 110 Mezinárodní rozhodčí
110.2 Představenstvo WMA jmenuje rozhodčího pro bezpečnost (Safety Judge) s právem stáhnout ze závodu každého atleta, který by prováděl disciplínu nesprávně nebo jehož pokračování v závodě by mohlo – podle názoru bezpečnostního rozhodčího – ohrozit jeho zdraví nebo by bránilo ostatním závodníkům pokračovat v závodě.

Kdyby se tohle zavedlo na veteránském v orienťáku, asi by moc lidí do cíle nedoběhlo.

A na závěr pro účastníky PGP přeboru na steeplu - plánek vodního příkopu.

Jak to chodí v atletice - díl 1.

Zimní období si kromě brutálního točení a plnění BT cupu žádá další díl metodického okénka. Protože už bylo dost testů krátkých, středních a dlouhých elasťáků, mám tu nový seriál - Jak to chodí v atletice. Za poslední rok jsem si začal víc všímat pravidel, nad kterýma orienťák často kroutí očima. A je toho dost, takže budu psát na díly.

Hned v prvním díle přijde ožehavé téma - přestupy. Jak jsem totiž zjistil, pokud člověk začne běhat za atletický oddíl a není úplné poleno, téměř nemá šanci se bezplatně vyvázat. Takže jak to je s přestupem?

Podle OB předpisů platí: 4.7 Při přestupu ani při hostování nesmí být vyžadována kluby nebo sportovcem, jichž se přestup nebo hostování týkají, jakákoliv vzájemná finanční náhrada. Pokud tedy oddílu nic nedlužím, musí mě bezplatně pustit. A na podání žádosti je několik měsíců (vše se řeší on-line).

Kdežto v atletice: Na přestup je měsíc, ale je to taková byrokracie, že to podle mě nejde stihnout (viz článek 8).  Do deseti dnů musím donést papír k podpisu původnímu klubu, ten ho do dalších deseti dnů doručí novému klubu a ten ho zase musí doručit na svaz. Navíc poprvé může původní oddíl přestup zamítnout bez jakéhokoliv důvodu. Podruhé už musí přestup povolit, ovšem může za to chtít až 5 000 Kč (Při ostatních přestupech činí odstupné částku 1 000 Kč násobenou počtem započatých let, po které byl přestupující sportovec registrován v mateřském oddílu, nejvýše však 5 000 Kč.). A i když oddíl přestup povolí, může žádat nový oddíl o odstupné. Nejsou to sice jako ve fotbale miliónové částky, ale i tak je to pro orienťáky jako z jiného světa.

Výše odstupného se počítá podle vzorce:

O je vypočítaná částka odstupného,

O_N je tabulková částka odstupného odpovídající horšímu tabulkovému výkonu z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,

O_V je tabulková částka odstupného odpovídající lepšímu tabulkovému výkonu z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,

V_V je lepší tabulkový výkon z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,

V_N je horší tabulkový výkon z intervalu, ve kterém se nachází výkon sportovce podle odst. 1,

V je výkon sportovce podle odst. 1.

Vypočítaná částka odstupného se zaokrouhlí na celé stokoruny směrem dolů.

Pokud vezmu jako příklad svůj loňský podprůměrný čas na maratonu (2:31), vycházi mi odstupné neuvěřitelných 22 060 Kč!!! Na druhou stranu, ty časy v tabulce jsou pro maraton dost podhodnocené (2:36:15 je na stejné úrovni jako 14:47 na pětce). Odstupné se vztahuje na výkony za poslední rok. Netuším, jestli se částky za výkony v různých disciplínách sčítají - pravidla jsou v tomhle dost mlhavá a ani vyjádření ze svazu na můj dotaz nebylo jednoznačné.

Co z toho vyplývá? Pokud atlet celkem slušně běhá, ale chce do jiného oddílu, ten musí zaplatit celkem vysokou částku. Když na to nový oddíl nemá, sportovci nezbývá než registraci ukončit a po 12 měsících se znovu registrovat jinde.

Příště: Výklad zajímavých pravidel ČAS (resp. IAAF)

Bejky, atletika neni prdel, to ti povídám!

Vánoce - čas točení

Vánoce beru vždy jako příležitost k brutálnímu točení. K čemu jinému ostatně štědrý den je? Aby člověk čuměl do zdi a hledal prase? Navíc kila salátu, smažených ryb a cukroví se jinak než dvouhodinovými zátěžemi neredukují (i tak jsem přibral 4 kila).

Po tradičních točenicích na Zdravotníku v dobách študenstkých jsem poprvé ochutnal pravé placené dovolené. Jenže máme doma dvě malá PZ (pézetka, není to tentokrát peněžní závod, ale nepublikovatené označení nevinných ratolestí), takže jsme vyrazili na dohled od babiček a strejdy Lochnese.

A protože podzim ještě neskončil, vzal jsem si troje oblečení na běhání, hodinky s GPS, Mapy.cz v mobilu a vyrážel na tradiční vánoční laufy. Na rozdíl od Zdravotníku jsem polední regeneraci a odpolední fázi nahradil péčí o PZka. Z pohledu fyzického výkonu to bylo mnhody to samé, o psychickém ani nemluvě.

Kola objemu roztočila tradičně Posázavská stezka (více na bet.au) a poté následovaly dvouhodinové laufy střihnuté příjemným sprintíkem v Jilemnici a zakončené archetypem PZL v Dobřichovicích. Tam jsem nejdřív ztratil průkazku deset vrstevnic zpět a pak ze mě nadvakrát vyteklo vánoční cukroví. Takže jsem skončil 4. jako ostatně na kdejakém MČR. Příště si půjčím od Emila držák na dudlík a od Berty plínu, abych stíhal vítězné duo Sosák-Alda.

Na Zhaly.komových 190km za 5 dní to namá, ale i tak jsem jako pracující hobík spokojeně utočen

Jilemnice - díra v mlíce (to už asi nikdo nepamatuje)

Tonda Bet nám připravil tříkrálovou lahůdku - pravá klasika na pravé mapě kreslená poctivě pravou fixou

V čem pořádat závod v OB?

Po loňské nekonečné anabázi při převodu dat mezi OORGem a OCADem jsem myslel, že složitější procedura při pořádání závodů už neexistuje. Proto mě překvapilo, že uspořádat trénink v OB se SportIdentem je podobná vocasárna. Přináším zkušenosti z pořádání Pražské Zimní Ligy (PZL TDJM).

Prostě jsem si myslel, že připojím krabičku, Windows si stáhne ovladač a pustím nějaký jednoduchý prográmek. Jenže pak jsem týden bojoval s ovladačem, abych vůbec připojil krabičku a další týden hledal program. Nakonec jsem stejně všechno víceméně dělal ve starém dobrém excelu.

Jaké jsou tedy možnosti:

1)      manuální
               a.       psaní časů na legitky a přepsaní do PC
               b.      tisk na SI tiskárně a přepsání do PC

2)      poloautomatické
               a.       vyčtení cílové krabičky a spárování s čísly čipů v PC

3)      automatické
               a.       vyčítání čipů ve vhodném programu

Protože jsem od přírody líný, tak než abych půl hodiny přepisoval čísla z lístečků, radši strávím týden na elegantním řešením. Nakonec jsem závod uspořádal „automaticky“, ale ideální řešení jsem přesto nenašel. Aspoň jsem našel slepé uličky, kterým se v budoucnu vyhnou další pořadatelé. Jestli ale existuje lepší řešení, budu rád za tip.

Ovladač:

Stáhnu, naistaluju, připojím SI – nefunguje. Tohle jsem opakoval několikrát, až jsem napsal na podporu SI. Po ujištění, že nepotřebuju rady typu „četl jste manuál? restartoval jste PC?“, se tím technik začal zabývat opravdu a za chvíli byl taky v koncích a musel napsat na podporu Microsoftu. Digitální podpis ovladače prostě pro moje W7 Home Premium 64bit nefungovaly. Na 32bit na mém starém notebooku ano, ale ten mi zase nevydrží v terénu 4 hodiny... Problém částečně vyřešil testovací režim a úplně vyřešil starší digitální podpis.

Program na pořádání OB:

Vždycky se pořádá víceméně ve třech programech, tak si jeden vyberu a je to! Jenže: OB2010 Krämer – placený, OORG – placený, OB2000 Chmelař – nejde na 64bit! Co teď?

Měl jsem skromné požadavky:
-import závodníků ze souboru
-vyčítání SI čipů a generování výsledků

Přes google jsem objevil stránku http://o-wiki.net/index.php?title=Software a projel jeden program za druhým:

-4mila : půl gigová instalace, client/server verze - wtf?
-O-event: placené
-SI simple - open source, je potřeba zřídit si účet na vývojářském webu, z toho mám už dopředu husí kůži, pak odkaz na program stejně nefunguje
-SFR event centre free, works for SFR system – ježišmarjá co to je?
-ChinaHealth2005 works with ChinaHealth – čínské zdraví? to radši ani nezkouším
-SIME - přesně to, co bych potřeboval, bohužel taky placené (ne moc, ale na jednu PZL v roce moc)
-GECO – to vypadá dobře, ale pětkrát mi to nefungovalo, pak mě napadlo aktualizovat Javu a už to jelo. Dvě noci jsem bojoval s importem (prý OE formát, ale ten z ORISu nefungoval, nakonec jsem našel hluboko v nápovědě ukázku), pak se nezapla karbička -> si config a extended mode, pak nevyčítala (přitom v SI config v pohodě), reakce autora "PS: also, there is a known bug when trying to read an "empty" si-card (sicard6 at least), without punches." Takže pro měření času na PZL nepoužtelné...
-Drosera - nenašel jsem instalaci, už při otevření webovky se mi zježily vlasy, rychle pryč, nejsem linuxový geek
-Takas – litevsko-anglicky,  nerozchodil jsem do 10 minut, nazdar
-OLA - švédsky
-Helga - MS Access verze, mno...
-MeOS - švédsky
-ORware - německy
-EResults - to vypadá ok, sice naimportuje závodníky, ale pak s nimí neumí pracovat
-Mulka 2 - použité sice na MS 2005 v Japonsku, ale absolutně netuším, jak se to ovládá

-Ór - nic moc design, ale jednoduchý a hlavně funkční. Nakonec jsem v něm PZL uspořádal, ale znova bych ho už nepoužil. Při prvním spuštění chtěl internet, což uprostřed lesa není nic moc (naštěstí mě zachránil firemní mobil s wifi tetheringem). Taky nezná pole registračka a nedokáže spočítat ztráty ve výsledcích. "It is not on my to-do list." odpověděl autor... Po zoufalém experimentování se exporty jsem použil nezničitelnou kombinaci Ctrl+A, Ctrl+C, Ctrl+V a hurá na editaci v excelu.

Hodnocení samotné PZL nechám na závodnících, ale většina byla nadšená exkurzí to temných zákoutí Prahy.

Berta testuje SportIdent

Krosinec

Kdysi jsem tu definoval "Peněžní závod" alias PZ alias Pézetko. Poté co mnoho let vymetám po konci sezóny lahůdky v podobě podzimních krosů, musím přidat kategorii "Krosový závod" alias KZ alias Kázetko.

S PZ má KZ společnou akorát skromnou účast, jinak jsou parametry úplně odlišné. Oproti tupému běhu po rovném asfaltu je trať namotaná členitým lesem a po loukách. Nechybí technické pasáže, prasácké seběhy, laktátové výběhy, spousta kamenitých a bahnitých vložek. Dost často se startuje intervalově, takže člověk není na trati nikdy sám. Trať je navíc poctivě vyfáborkovaná a občas i (zbytečně) vymetená (Senohraby).  Shromaždiště je většinou píchlé někam doprostřed lesa (Veranda), kde kromě pořadatelů nic moc jiného není (Ďábličák). Tradiční objížděče prémií tu nenajdete, jednak by si na trati zlomili nohu a jednak se vyhrávají „neatraktivní“, ale vysoce praktické ceny (např. koláč, který umlčí Bertu (Ďáblice), šampaňské na Silvestra (Motorlet), dárkový koš (Partyzánská, Malá velkunda), pomeranč (kdysi v Senohrabech), flaška rumu (Rumolamův běh), žeton do vozíku (Modřany) atd.).

Oproti partyzánským dobám, kdy se o závodě člověk dozvěděl jen od známých a výsledky pak hledal vylepené na železniční zastávce (Senohraby), i zde doba pokročila a vše je k dohledání např. na behej.kom a vlastních webech.

Ještě je potřeba neplést si kros a kros. Ten druhý se taky občas nazývá přespolní běh, ale přitom je to jen běh po rovné silnici porostlé travou. Jako například většina MČR, AM, ME a MS v krosu (až na světlé výjimky v Baldovci nebo Jablonném n. O.).

Tady si to chrochtám na krose před olympionikem (v nesmrtelném termotriku)

Takže kam na KZ vyrazit? Sepsal jsem seznam krosů, které jsem někdy běžel, a které rozhodně stojí za to. Za další tipy budu rád, určitě je takových závodů spousta. Sranda je, že většinou nejde o krosy běžců, ale cyklistů, vodáků, lyžařů a dalších jiných sportovců.

Tradiční účastníci Kázetek (a moje nesmrtelné elasťáky)

Mikulášák na Bradech, Podzimní běh lyžařů Senohraby, Vodácký přespolní běh v Ďáblickém háji, Malá cena Velké Verandy, Malá Kunratická, Velká Kunratická (KZ pouze tratí, jinak nechutná masovka), Sildkros, Běh cyklistů Motorlet, RUMolamův běh (asi už se neběhá?), Běh Partyzánskou stezkou, Přespolní běh nad Modřanskou roklí, Letní kros Otakara Pachmanna,...

Čím zasr...jší, tím lepší (omlouvám se za product placement)

Jepičí vrchol sezóny

Podzim je sezóna lampiónových mistráků a všelijakých krosů. Pořádně jsem se nemohl rozhodnout, co bude ten pravý vrchol, takže jsem si řekl, že vyhraju všechno, co se dá a pochytám co nejvíc kapříků. Ostatně jako každý podzim.

wikijepice

Mít každý víkend vrchol sezóny je už svým způsobem dost jepičí - přes týden se ladí a o víkendu se jde na krev. Ladění sestává z kombinace rychlých tréninků a odpočinku. Taky dost jepičí. No a rychlé tréninky jsou taky jepičí - chvíli rychle, chvíli pomalu. K tomu mám ještě poslední dobou jepičí spánek - každé 3 hodiny se Emil dožaduje jídla.

No a aby to nebylo dost jepičí, zařadil jsem ještě proti své vůli další jepičí makrocyklus. Po Hruštici mě bolely nohy, takže jsem pár dní skoro neběhal. Pak jsem chtěl všechno dohnat, až jsem si uhnal zánět koulí (chlapi, bacha na to). Sotva to antibiotika spravila, zase jsem chtěl třemi rychlotréninky všechno dohnat, až se mi kouslo stehno tak, že jsem o víkendu sotva chodil. Po čtyřech dnech kulhání, jsem zase tři dny doháněl, co to šlo. A pak už přišla Velkunda, která znamenala vysvobození z jepičího tréninku a přinesla zasloužený podzimní odpočinek.

Hruštice: počtvtré čtvrtý (foto)

Nakonec tedy účast na vrcholech sezóny nebyla jepičí, ale spíš dopiči.

Hruštice - čas debakl, ale aspoň standardní čtvrté místo a nějací kapříci k tomu
Janovských 11 a 19 - pouze fandím a leduju si koule
Královodvorský čtverec -  pořád si leduju koule, jistí kapříci odpluli po Berounce
STRC Motol - belhám se s kočárkem kolem domu
HULK - doháním trénink na Velkundu
Velkunda - čas opět debakl, ale cíleně jsem to chladil, takže jsem aspoň celý večer neplival krev, na druhou stranu jsem byl jen 10 vteřin od kapříků (ovšem kdo ví, vymlátit peníze z Nakládala mi loni dalo pořádně zabrat)

Tlačil jsem Beta k rekordu, ale nestačilo to.

Další jepičí akce je BT pochod příští týden - chvíli se pochoduje a chvíli se bllllllllllllllll!

hlavně že děti jsou veselý :)

Podzimní bilance

Kromě Velkundy už mě žádný velký závod nečeká, takže přišel čas shrnout, co se povedlo a co ne. A protože mě poslední dobou místo tréninku Berta mlátí a místo regenerace uspávám Emila, myslím, že nadešel čas zhodnotit celou kariéru. Konečně se jako Olaf stanu hobíkem a začnu jezdit jen na Euromeeting.

Protože v orienťáku se počítají jen medaile a těma se můžu ohánět až po letošních družstvech, zůstanu u atletiky a budu porovnávat dosažené časy s těmi, které jsem si vytyčil jako míru špatnosti. Pro někoho budou časy k smíchu, někdo bude jen závistivě slintat. A celé to vyzní jako nechutné honění si ega. Ale proč ne, vždyť proto mi tenhle blok Bet se Šéďou založili.

Po vylepšení osobáku jsem se vždycky poohlížel po nějakém pěkném kulatém čase, který bych pokořil.

3000m
Tuhle distanci jsem běhal jen občas a nikdy na ní neladil a kulatý čas 9:00 mi i teď přijde tak ubohý, že to ani nemá smysl rozebírat. 8:54.

5000m
Pětka už je zajímavější - dá se při ní krásně vytuhnout. Když jsem na dráze chytnul tempo, zacílil jsem na čas 15:00. Jenže ten nepokořili ani lepší o-sprinteři, takže já jsem neměl nejmenší šanci. 15:19.

10km
Desítka mě náramně bavila. Kbelská, Pečecká, Olympijského dne, Krále Jiřího - mňam. Zase se nabízelo krásných a kulatých 32´. Smůla. 32:09.

1/2maraton
Když jsem ho běžel poprvé, připadal jsem si blbě, že si do přihlášky píšu očekávaný čas 72´, abych startoval vepředu (ale pořádal PIM, takže to bylo jedno). No a pak jsem to foukl těsně přes 70´ a od té doby jsem s touhle hranicí několikrát svedl neúspěšný souboj. A dočkal jsem se. Jak říká Šéďa - šel jsem půlmaraton za šedesát a něco. 69:56.

maraton
Svůj první start na atletické klasice už asi nikdy nepřekonám. Hned z toho bylo 2:29:24, takže meta 2:30 mi pak přišla taková nudná. Jenže další kulaté číslo je 2:20 a to už není pro normální smrtelníky.

BT limit
Konečně se dostávám k zajímavějším závodům. Letos jsem konečně dal A-limit (5:44). Ještě musím trochu potrénovat exování a bouchnu tam i VIP (5:30). Tohle je asi jediná trať, kde mám ještě potenciál na zlepšení.

Hruštice
Klasika silničních závodů, kde až na loňský omyl pravidelně obsazuji čtvrté místo. Ale i za to jsou kapříci, tak proč ne. Traťák Pešavy (46:19) není v lidských silách, normálně se běžci snaží o překonání padesátiminutové hranice. Loni mi to uteklo o 5 vteřin...

Velkunda
Na Velkundě je pro mě cíl stlačit to pod 12´ (pro Beta pod 11´). Jenže to se mi zatím vůbec nedaří, i když bych rád napodobil elitní orienťáky, kterým to nedělalo problémy (Bořan, OK Tom, Liška, Ropák, Matěják, Sosák). Ale tahle trať mi prostě nesedí, o čemž svědčí četné porážky od atletů, fitkařů a veslařů. 12:09.

Nicméně neberte to jako loučení se s kariérou. Všechny mety, co ještě nepadly, se stále třesou a hlavně vždycky si jde vytyčit další. A taky musíme příští rok vyhrát ty družstva!

Tak abych nejen já měl motivaci do příští sezóny, opět jsem přichystal tréninkáč. Tentokrát jsem kromě drobných úprav přidal i kolonku Pivo, protože mě brzy čeká další přestup. Takže nová míra špatnosti pro rok 2014 je 365 piv!

Treninkáč Mrazák ke stažení zde a odkaz na liště vlevo (zazipovaný xlsx, 80kB).